Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Správná strava je první krok ke zdraví

Správná strava je první krok ke zdraví

J íst zdravě. To je jedna z hlavních zásad, které se dnešní člověk snaží dodržovat, a podle které se snaží žít. Denně slyšíme z různých zdrojů, kolik škodlivých látek je v potravinách. Poučujeme jeden druhého: „Tohle nejez, není to zdravé!“ Problém stravování je tak aktuální, že jej zkrátka nelze přehlédnout.

Lidí, kteří doopravdy vědí, co by měla zdravá strava obsahovat, však není mnoho. Možná právě to je příčinou toho, že jíme tak nezdravě. Dozvědět se něco bližšího o správném stravování bude nepochybně užitečné pro každého. Doufám, že tento článek Vám pár informací poskytne.

Náš organismus potřebuje stravu, aby z ní získal energii, díky které funguje. Samozřejmě není nejlepším řešením dodat mu veškerou energii na celý den hned ráno a do večera ho nechat, ať ji využívá. To by snad prakticky ani nešlo. Sami Víte, že i když se u snídaně pořádně najíte, stejně během dne dříve či později pocítíte hlad. Naše tělo vydává přijatou energii postupně, podle toho, jak velký podává výkon. A proto je nutné, aby energii rovněž postupně dostávalo. Snídaně je sice považována za nejdůležitější jídlo celého dne, ale to rozhodně není dostatečný důvod k přejídání, které, jak je všeobecně známo, našemu zdraví velmi neprospívá a je jednou z hlavních příčin zdravotních obtíží lidstva. Ti, kdo skutečně chtějí jíst zdravěji, by měli dodržovat tři zásady. Příjem kalorií by měl být takový, aby jejich váha zůstala stejná. To znamená, že tělo by mělo dostat právě tolik kalorií, kolik je schopno spotřebovat. Množství základních živin, jako jsou cukry, bílkoviny a tuky, které tělu dodáme, musí být vyvážené. Kromě základních živin nesmíme zapomínat na vitamíny, minerály a rostlinnou vlákninu.

Denní spotřeba kalorií naším organismem by se dala rozdělit do tří kategorií. První z nich je základní potřeba, energie, kterou tělo potřebuje, aby mohlo vůbec žít a fungovat v klidu. U pracovní potřeby neboli výkonné potřeby je energie zapotřebí k tomu, aby mohl člověk vykonávat jakoukoliv činnost. Třetí potřebu způsobujeme v podstatě my sami. Tato potřeba totiž nastává, pokud naše trávení není dostatečné nebo pokud určité potraviny, které jsme snědli, vyzařují zvýšené množství tepla.

Kolik bychom měli sníst sacharidů, kolik bílkovin a kolik tuků, abychom jedli zdravě

Pro usnadnění představy předpokládejme, že sníme 2 000 kalorii za den. V takovém případě by naše strava měla obsahovat 300 g sacharidů, které by měly tvořit 55 až 60 % celkového přijmu kalorií. Tuků bychom neměli sníst víc než 65 g. U potřeby bílkovin je důležitá tělesná hmotnost. Například člověk, který váží 65 kg má denně nárok na 52 až 65 g bílkovin denně.

Nejlepším zdrojem sacharidů je čerstvé ovoce a zelenina. Ale lze je získat také z brambor, rýže, obilných vloček, luštěnin, těstovin a chleba. Celozrnné pečivo je rovněž velmi hodnotným pokrmem, protože obsahuje hodně vlákniny. Vláknina dobře zasytí, z toho důvodu šetří kalorie a tím podporuje zdravou stolici, střeva a normální hodnoty tuků v krvi.

Člověk by měl každý den přijmout 2/3 rostlinných bílkovin a pouze 1/3 živočišných. Rostlinné bílkoviny dodá čočka, brambory, rýže, ovesné vločky nebo celozrnný chleba. Stačí abyste snědli kousek masa nebo ryby a máte zajištěno dostatečné množství živočišných bílkovin. Pokud si na maso nepotrpíte, nevadí. Uvařte si vajíčko nebo si dejte chleba se sýrem a napijte se mléka. Dosáhnete tak stejného výsledku.

Pozor na tzv. skryté tuky! Více než polovinu tuků, které denně sníme, tvoří totiž právě ony. Tito „nepřátelé“ na nás číhají nejen ve vyloženě mastných výrobcích a uzeninách, ale také v omáčkách, tučných sýrech, krémech, dortech a jiných sladkostech. Není nutné zmíněné potraviny za každou cenu vyloučit z jídelníčku. Lepším řešením je nakupovat dané produkty s nižším obsahem tuku. Kromě toho neuškodí omezit konzumaci smažených pokrmů. Při smažení dávat pouze tolik oleje, kolik je nutné a používat raději olivový olej než obyčejný.

Prozkoumejme nyní lépe rostliny, které se objevují na našich stolech

Nejdřív zelenina. Věřte nebo ne, z 82 až 90 % tvořená vodou. Čerstvá zelenina je obzvlášť bohatá na vitamíny (A, B1, B2, C, niacin) a na celou řadu minerálních látek, jako jsou vápník, železo, hořčík a mnoho dalších. Další zvláštností zeleniny je, že obsahuje tzv. bioaktivní sekundární rostlinné látky (Stejné látky najdeme v ovoci a celozrnném pečivu.) Těmto látkám ovoce a zelenina vděčí za svoji barvu, chuť a vůni. Že jsou jejich účinky nesmírně prospěšné pro lidské zdraví, to se nedá popřít. Každý druh zeleniny však nepodporuje pouze zdraví, ale i dobrou pohodu.

Ovoce je považováno za ideální prostředek na hubnutí. Lidem, kteří drží dietu, jejíž jedinou složkou je ovoce, se může snadno stát, že přiberou ještě víc, místo aby zhubli. Ovoce totiž obsahuje velké množství volného cukru a ten může způsobit, že hladina cukrů v krvi začne kolísat. Kolísání obvykle vyvolá pocit přímo mučivého hladu. Přílišná konzumace ovoce bývá tedy někdy důvodem nepřiměřeného požívání jakéhokoliv jídla.

V luštěninách se sice nějaká ta kalorie najde, ale jako potravina jsou velmi hodnotné, protože obsahují nejvíc živočišných bílkovin. Kromě toho sojové boby a cizrna jsou jedinými luštěninami, které obsahují trochu větší množství tuku. Na druhé straně právě sojová bílkovina má v sobě téměř všechny esenciální aminokyseliny, které tvoří její biologickou hodnotu. Zatímco ostatní luštěniny získávají svou biologickou hodnotu v kombinaci s obilninami nebo masem. Dalšími výnamnými živinami, které luštěniny tělu dodávají, jsou vitamíny a minerály.

Když něco nebo někdo roste rychle, říkáme, že roste jako houby po dešti. Deště je pro růst zapotřebí nejspíš pro to, že je z 90 % tvoří právě voda. Dále nějaké ty sacharidy, bílkoviny i tuky. Houby jsou nízkokalorické, ale bohužel nepříliš zdravé jídlo. Snad nejzdravější houbou je Hlíva ústřičná, která se dá jíst i syrová. Lidé, kteří trpí žaludečními potížemi, by se však pokrmům obsahujícím houby měli vyhýbat. Jsou totiž těžko stravitelné. Přesto jsou chutné a mezi řadou lidí velmi oblíbené. Ne nadarmo se jim říká „maso chudých“.

Každý správný kuchař ví, že aby jídlo bylo dokonalé, je třeba jej dochutit. K tomu se nejlépe hodí bylinky. Ty patří k nejcennějším a nejzdravějším rostlinám vůbec. Jsou nízkokalorické a přitom mají hodně aromatu. Touto přísadou rozhodně nemusíme šetřit. Čím častěji je budeme používat, tím budeme zdravější.

Co je nutné udělat, se snížily tuky v těle

  1. snížit příjem veškerých tuků v jídle.
  2. Používat spíš rostlinné oleje a s rostlinnými tuky hospodařit opatrněji.
  3. Masové konzervy a uzeniny zcela vyloučit z jídelníčku.
  4. Pochutnávat si na mase pouze dvakrát až třikrát týdně a jednou týdně sníst rybu.
  5. Jíst minimální množství potravin s vysokým obsahem cholesterolu (vejce, vnitřnosti).
  6. Upřednostňovat nízkotučné mléčné výrobky (mléko do 2 % a sýry do 30 % tuku).
  7. Jíst více syrového ovoce a zeleniny
  8. Za hlavní stravu si zvolit obilniny, luštěniny, brambory a přírodní rýži.
  9. Konzumovat víc celozrnných produktů.
  10. Nápoje nesladit vůbec nebo umělými nekalorickými sladidly. Sladkosti, koláče, zákusky a cukr omezit na minimum.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

septik
18
img_3726
bezpecnost-na-prejez...
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.