Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Hospic – Útočiště

Hospic – Útočiště

H ospic je zdravotnicko-sociální zařízení, jenž slouží k pobytu nevyléčitelně a těžce nemocných osob a péči o ně. Současná zdravotnická zařízení hospicového typu dostala své jméno podle instituce hospiců-míst pro odpočinek poutníků, která vznikla ve čtvrtém století.

Hlavním účelem hospiců je maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit důstojné umírání. Děje se tak především snižováním nebo odstraňováním bolestí a jiných nepříjemných fyzických projevů nemoci. Hospic umožňuje vyřešit nebo alespoň zmírnit různé psychologické a duchovní problémy spojené s umíráním. Umožňuje intenzivní a nerušený kontakt s partnerem nebo rodinou.

Člověk mladý a zdravý zrovna nepřemýšlí o tom, kde by chtěl zemřít. Ale přijde-li nevyléčitelná nemoc, pak je tato otázka prakticky na denním pořádku. A málokdo si odpoví jinak, než že by chtěl umřít doma, mezi svými drahými.

Těžce nemocným lidem, umírajícím může účinně pomoci hospicová léčba. Usnadní situaci nejenom jim, ale i dalším členům rodiny. Hospicová léčba je určena zpravidla pro pacienty s onkologickým onemocněním, přijímáni jsou i ostatní pacienti s různě nevyléčitelnými onemocněními, většinou v konečné fázi onemocnění.

Hlavním rozdílem mezi péči poskytovanou v lůžkových nemocničních zařízeních a hospicovou péčí je, že hospicová péče se nesnaží o vyléčení, nýbrž o to, aby závěrečná část života těžce nemocného pacienta byla maximálně kvalitní, aby netrpěl bolestí, aby nebyl ničím a nikým omezován ve svých aktivitách po celých 24 hodin, aby mu byla dávaná hodnotná péče jak fyzická, tak psychická. Má-li pacient zájem, tak i péče duchovní.

Součástí komplexní hospicové péče je péče o těžce nemocného nebo umírajícího člověka, tlumící jakékoliv bolesti pacienta. Je to vysoce odborný typ péče, který dokáže hledat možnosti, jak pomoci ve složité situaci. Specializuje se na citlivé a cílené řešení specifických obtíží, tělesných i duševních, jež se objevují právě v náročném období na konci života. V některých případech může mít i podobu specifické intenzivní péče.

Hodně významná je v tomto období spolupráce s lékaři, právě oni nejlépe znají zdravotní stav svých pacientů a vědí, kdy je ještě možné nemocného léčit, a kdy je vhodné ho předat do citlivých rukou ošetřovatelek a obstarat mu bezbolestné a důstojné umírání.

Většina lidí umírá ve starším věku. Umírají však i mladí lidé, umírají i děti. Tato péče je poskytovaná lidem všech věkových skupin a důraz se klade na plně žitý život a na zachování důstojnosti pacienta, přichází ke slovu u mladších lidí stejně jako u starších.

Nabízejí se dvě možnosti, když se blíží život ke konci: upadnout do beznaděje, jelikož život už ztratil smysl, nebo prožít zbývající život co nejplněji.

Komplexní péče o těžce nemocného nebo umírajícího pracuje s nadějí: nabízí pacientovi účinnou úlevu a rodinám pak příležitost společně hledat, uzdravit, naplnit vzájemné vztahy, aby se na prožitý čas dalo ohlédnout s vděčností a svědomím, že tato doba měla smysl, a že bylo uděláno všechno, co uděláno být mohlo.

Karin Šimovcová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

luhacovice-01
v-dolina2010-11
P1100029
v-dolina2010-19
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.