Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články V hloubi duše (Jiří Šedý)

V hloubi duše (Jiří Šedý)

S edím s očima plných bolestných slz a snažím se neuvěřit zprávě, že zemřel člověk, kterého jsem osobně poznal a vzhlížel jsem k němu až do tohoto okamžiku s úctou, láskou, obdivem a vřelostí. Člověk neobyčejný a mně tak drahý. Zemřel pan prezident Václav Havel.

Možná, že se někdo pozastaví nad tím, že stále používám ve spojení s panem Václavem Havlem slovo prezident. Pro mne vždy bude toto slovo spojeno s osobností pana Václava Havla.

Pana prezidenta Václava Havla jsem znal osobně již řadu let.

Narodil jsem se s Downovým syndromem a měl jsem možnost pana prezidenta Václava Havla poznat v roce 2002, kdy mi předával hlavní Cenu Olgy Havlové. Tehdy jsem před ním stál, díval se do jeho laskavých a moudrých očí a štěstím jsem se vznášel až ke hvězdám.

Pan prezident Václav Havel se vůbec nepozastavoval nad tím, že jsem postižený. Držel mne za ruku a na jeho větu nikdy nezapomenu.

„Jak se vám daří pane spisovateli? Jakou knihu nyní píšete?“

A já, s bušícím srdcem jsem odpovídal chvějícím se hlasem a viděl jsem nepředstíraný zájem, přátelství a pochopení.

Ještě několikrát jsem měl možnost se s panem prezidentem Václavem Havlem setkat osobně při předávání dalších Cen Olgy Havlové, která se každoročně v květnu předává.

Jednou jsem měl možnost sedět téměř vedle něho, jednou jsem seděl přímo za ním. A vždy ta chápající otázka o mojí literární tvorbě. Nemohl jsem tomu nikdy uvěřit. Já, pouze maličký a téměř neznámý spisovatel a on, nádherný, laskavý člověk, který píše krásné knížky a je uznávaný na celém světě. Nechápal jsem tu ohromnou skromnost, lidskost a moudrost. Tu schopnost nepřehlížet tak obyčejného a odlišného človíčka, jako jsem já.

Pane prezidente Václave Havle.

Vím, že shlížíte z vesmírné výšky na to naše lidské hemžení. Cítím stálou Vaši přítomnost.

Do konce mého života budete v mém srdci hluboko uchován jako symbol lidskosti, moudrosti, skromnosti, přátelství a empatie.

Jiří Šedý



 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

v-dolina2011-19
img_3759
hipo5
m-r-polsko2011-15
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.