Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Různé články Příběh o Noemově arše se podobá mýtu ze staré Mezopotámie

Příběh o Noemově arše se podobá mýtu ze staré Mezopotámie

L egendu o velké potopě, která zničí veškerý život na zemi, vyprávěly všechny starověké národy. Podle Bible stavěl Noe archu pro přežití velké potopy světa někdy kolem roku 2300 př.n.l.. Někteří odborníci se ale domnívají, že se příběh o Noemově arše, nápadně podobá jednomu z mýtů staré Mezopotámie.

V knihovně mezopotámského krále Ašorfa Mífala, byly nalezeny desky pocházející z 8.století př.n.l., psané pozoruhodným stylem písma. A jednalo se o klínové písmo. Díky těmto deskám byl rozluštěn slavný Epos o Gilgamešovi. Ten vypráví o dobrodružství sumerského krále na pouti za nesmrtelností, na počátku mezopotámské civilizace. Jedna pasáž v této knize vypráví, že svět sužovala 7 dní a 7 nocí povodeň a bouře. Vyprávění dál pokračuje o arše postavené podle přání Boha na vysoké hoře.

Podobnost mezi biblickým příběhem a eposem, zaznamenaným na hliněných deskách, je mimořádná. Potopa světa tedy musela by ještě dřív. A to kolem roku 3000 př.n.l., když žil Gilgameš. Ani ten ale nebyl prvním panovníkem. A všichni jeho předchůdci už museli žít po velké potopě. Odborníci fyzického muzea posunuli dobu potopy až před rok 5000 př.n.l.. Velký průlom přineslo rozluštění legendy o Noemově arše s koncem doby ledové. Vědci věří, že právě na konci doby ledové mohlo dojít k velké potopě. Tání ledu způsobilo, že hladina světového moře pomalu stoupala. Některá místa před stoupající hladinou uchránily přírodní bariéry. Díky tomu voda v jezerech na těchto chráněných místech nestoupala. Vznikly tak přírodní přehrady. Tání ledu muselo ale odolávat stále většímu tlaku vody. A jak to dopadlo? Tak to si můžeme už jen domyslet. Mohly tyto fakta způsobit tak velkou potopu, kterou známe z příběhu o Noemovi? A pokud ano, tak kde se to stalo?

Vědci nejprve spekulovali o Gibraltarském průlivu. Ten ale vznikl pře 5 miliony let. Mnohem pravděpodobnějším místem je úžina Bospor, které odděluje Černé od Středozemního moře. Nasvědčují i tomu rozbory vody a bahna, které vydalo Černé moře. Všechny byly stejně staré. A to bez ohledu na hloubku, nebo místo, kde byly nalezeny. Slaná voda tedy musela oblast zaplavit najednou mezi lety 5600 a 5500 př.n.l.. Před povodní bylo okolí Černého moře rájem pro lidi. Bylo největším zdrojem pitné vody. Lidé, kteří tam hledali útočiště netušili, jaké nebezpečí jim v nížině hrozí. Za Bosporem se totiž hromadila slaná voda. Katastrofa ale nepřišla z ničeho nic. Prvním znamením byly otřesy země, a pak také velký hluk. Byla to jedna z největších katastrof, která lidstvo kdy postihla. Lidé, kteří tuto potopu přežili, se osídlili v jiných koutech světa. Z generace na generaci si pak předávali příběhy o potopě světa, které zřejmě mají společný původ. Díky němu tak můžete vyřešit jednu z nejpodivnějších a nejtajemnějších starodávných záhad.

Cartouche


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

47_1soutezni_den_270...
p1140742
rovna_prava_pro_vsec...
luhacovice-11
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.