Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce 2018 * Zooterapie Euroklíč
Rubriky Knižní novinky Žal je to s křídly

Žal je to s křídly

Žal je to s křídly

Max Porter

Prvotina Maxe Portera (nar. 1981) vzbudila okamžitý zájem u čtenářů i kritiků a byla nominována na výroční cenu Guardianu za nejlepší debut roku 2015. Zrcadlí autorovu osobní zkušenost z bolestné ztráty otce v dětství způsobem, který utěšuje, léčí a povzbuzuje.

Čtenář je vtahován do života dvou malých chlapců, kteří po smrti matky prožívají s otcem stesk a bolest nad její ztrátou. Autor umožňuje každému z nich promlouvat a otevírat se. Otec, tichý a plachý romantik, odborník na tvorbu Teda Hughese, nechává působit fantazii, v níž jim do života vstupuje nový přítel a terapeut - vymyšlený opeřenec Vrán. Obdobně jako v Hughesově díle také zde vrána představuje svébytného posla chaosu i symbol životní síly a povzbuzení. A stejně jako básnířka Emily Dickinsonová můžeme vnímat, že „naděje je věc s peřím“.  

Ztráta nejbližšího je bolestná, nic není, jak bývalo. Kluci doufají, že se matka jednoho dne zase objeví a prohlásí, že to byla jen zkouška. „Doufali jsme, že nás může sledovat z rubové strany zrcadel.“ Oba tátu občas trochu zlobí, aby se odreagovali, ale hlavně mu tak chtějí dát vědět, jak ho mají rádi. Postupem času a za vydatné pomoci všetečného, vlezlého Vrána dochází k pozvolnému tišení bolesti. Vrán pomáhá a zůstává po celou dobu truchlení až do chvíle, kdy začínají nabírat novou sílu k vědomí, že i přes hluboký zármutek může být život krásný a bohatý.

Max Porter napsal záměrně krátkou knihu - vždyť i život je krátký. Ukotvil v ní jistotu, že navzdory žalu ze ztráty milovaného člověka lásku ztratit nelze, neboť je podstatou samotného bytí.

Leda 2018, 136 s.

Dana Vondrášková



 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

luhacovice-11
p1140653
luhacovice-09
PA062158
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.