Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce II. * Zooterapie Euroklíč
Banner
Rubriky Knižní novinky Psychosomatická prvouka

Psychosomatická prvouka

Psychosomatická prvouka

Radkin Honzák

Radkin Honzák (nar. 1939), jeden z našich předních psychiatrů, předává v nové knize své profesní znalosti a zkušenosti z práce, jíž zasvětil život při hledání pravdy o nemoci a zdraví člověka. Velký zájem vzbuzují jeho přednášky stejně jako publikace pro odbornou i laickou veřejnost, v nichž dokáže sdělovat zajímavé informace srozumitelným, přitažlivým způsobem, s moudrým nadhledem a příjemnou dávkou humoru.

Je znám psychosomatickým přístupem k pacientovi, neboť kromě biologických, sociálních a psychologických faktorů bere na zřetel také duchovní stránku člověka. „Není vzácné, že lékař má mnohem hlubší znalosti o pacientově žlučníku než o pacientovi jako člověku. Pacient byl zastíněn nemocí, v zájmu vědeckého poznávání se právě nemoc stala předním cílem zkoumání i zásahu a její kardinální příznaky zcela odvedly pozornost od individuálního stonání,“ otevřeně přiznává a popisuje některé případy, kdy je lékaři přehlížen pravý důvod zhoršené psychiky pacienta, promítající se v jeho nemoci. Oproti tomu psychosomatická medicína jako respektována mezioborová disciplína zohledňuje kromě tradičního lékařského pojetí především celistvý pohled na člověka. Příznaky každého onemocnění se totiž mohou zároveň projevit v tělesné i v duševní formě.  

Autor nás zve do porozuhodného světa psychosomatiky a předkládá důkazy o účinnosti celostního, komplexního přístupu. Vysvětluje na konkrétních případech, jak nás ovlivňují emoce lásky, hněvu, strachu, smutku či pocitu viny a jak působí na naše zdraví. Například v kapitole Peklo je stav duše a peklo je nakažlivé uvádí mimo jiné příklady různého sociálního sdílení a vysvětluje, proč třeba nejsou oblíbeni depresivní jedinci, kteří často zhatí dobrou náladu druhých. „Oni se své deprese ani o kousíček nezbaví, a na nás ji hodí. Tenhle odpor je zakódován hluboko v našem biologickém programu.“ „Osamělost, podobně jako deprese, se šíří cestou jakési psychické infekce.“ V některých společenských skupinách pak začínají „převládat negativní sociální interakce. Nejsou to ani tak rodiny, ale spíše neformální shluky blízkých lidí, přátel či spolupracovníků.“ Naproti tomu společný smích či sdílení pozitivních zážitků šíří spokojenost a utužuje přátelství a blízkou sounáležitost.

Věčně živá témata jako lidská spiritualita, duchovní růst, vzdání se ega nebo přijetí smrti jako své nesmrtelnosti přináší leckdy překvapivé poznatky, a to jak z vědeckého hlediska, tak zejména v  autentických výpovědích a osobních zážitcích. Autor navíc poskytuje poněkud jiný, než obvyklý rigidní pohled na komunikaci a terapeutický vztah mezi lékařem a pacientem. Uvádí, že je třeba „kromě hodnotového systému nechat si osobní pravdy pro sebe a nenutit pacienty k jejich přijetí. Platí zde totiž, že jediným expertem na svůj život je pacient sám. A to navzdory tomu, že pregraduální i další studium vychovává většinu zdravotníků do role expertů.“ Upozorňuje na různé typy pacientů i lékařů a jejich vzájemné reakce, z nichž vyplývá, že ani jedna strana to někdy nemá právě jednoduché, přesto je ale možné i na základě uvedených doporučení vést oboustranně prospěšnou spolupráci.

V kapitole věnované spánku, v němž trávíme třetinu života, se zabývá jeho nejčastějšími problémy, osvětluje fungování cyklu spánek – bdění a nabízí řešení běžných spánkových poruch. Zaujmou také informace o řeči a významu snů nebo o jejich opakování. Autor v dalších kapitolách klade důraz na vztah tělesného zdraví a duševní vyrovnanosti. Připomíná, že pohyb, přiměřená tělesná zátěž a cvičení pozitivně ovlivňují mozkovou činnost, což je zejména nutné při stále častějším sedavém životním stylu. Objasňuje i mýty o bolesti a uvádí různé způsoby její léčby včetně placebo efektu, stimulujícího sebeozdravné procesy. V hraničních tématech se věnuje depersonalizaci, psychopatii, sběratelům životních malérů, ale i předstíráním nemoci. Závěr knihy tvoří přehledný slovníček častých výrazů, umožňující lépe se orientovat v některých více či méně odborných výrazech.

Celkově publikace svůj název přesahuje, neboť se zabývá nejen psychosomatickou prvoukou, ale též lidskostí v nás, ať jsme v „roli“ lékaře, pacienta, anebo zvídavého čtenáře.

Vyšehrad 2017, 336 s.

Dana Vondrášková
 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

IMG_5430
cyklomaraton-k24-201...
rakousko2011-02
m-r-polsko2011-20
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.