Konspirační teorie a duševní zdraví

P oměrně velká pozornost se u nás věnovala tomu, kdo financuje dezinformační weby a kdo má z šíření dezinformací prospěch. Nepřekvapilo, že stopy vedly na východ a k extrémní pravici. Nebezpečnost konspiračních teorií spočívá mimo jiné v tom, že ti, kdo jim věří, spíše ignorují racionální zdravotní doporučení.

Naskýtá se otázka, jaké osobnostní rysy disponují jedince věřit dezinformacím. Tímto tématem se zabývala slovenská psycholožka Veronika Pekárová (2021). Uvedená autorka zjistila, že ve slovenské populaci konspirační teorie častěji přejímali lidé s paranoidními rysy, s čímž souvisely úzkostná symptomatologie a nižší životní spokojenost.

Autorka správně poukázala na důležitost podpory duševního zdraví i proto, že tak lze omezovat vliv konspiračních teorií. Podpora duševního zdraví nezahrnuje pouze pomoc ze strany profesionálů. K jednoduchým a dostupným možnostem, jak duševní zdraví chránit, patří mimo jiné adekvátní životní styl, mediální gramotnost, relaxační techniky (nahrávky volně na drnespor.eu) a přiměřená fyzická aktivita, jako jsou chůze, jóga nebo fyzická práce.

MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Literatura
Pekárová V. Paranoid and Conspiracy Beliefs: The Role of Anxiety and Life Satisfaction. Studia Psychologica 2021, 63(4):393-403.



 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.