Od roku 1960 se pohybuje spotřeba ryb mezi 4,7 - 6,8  kg na osobu a rok, v posledních dvaceti letech je to cca 5,5 kg na osobu a rok, což je žalostně málo. Je to méně než polovina hodnoty průměrné spotřeby ryb v Evropě a něco málo přes čtvrtinu průměru celosvětové spotřeby. Češi si často na rybách nepochutnávají, protože je prostě neumí správně připravit. Dovolené u moře jsou skvělou příležitostí, jak si může ryby zamilovat i někdo, kdo byl zvyklý jen na smaženého vánočního kapra nebo mražené filé na másle.

Proč bychom měli jíst ryby?

Ryby jsou velmi hodnotnou potravinou. Maso ryb je pro nás v porovnání s masem ostatních živočichů snadněji stravitelné. Skládá se z vody (50-83 %), kvalitních bílkovin (16-20 %), tuku (1-35 %) a zanedbatelného množství sacharidů. Tuk ryb je bohatý na nenasycené mastné kyseliny, především na n-3 (omega 3) vícenenasycené mastné kyseliny DHA a EPA (dokosahexaenová a eikosapentaenová), které mají pozitivní vliv na náš srdečně-cévní systém a další pozitivní účinky na naše zdraví. Z tohoto důvodu se doporučuje pravidelná konzumace ryb alespoň 2x v týdnu jednu porci (tedy cca 400g za týden). Z vitaminů mají význam zejména vitaminy A a D (jsou přítomny i vitaminy skupiny B), z minerálních látek fosfor, zinek a selen. V případě mořských ryb je významný obsah jódu. Složení ryb je velice různorodé, závisí na mnoha faktorech a není možné ho vždy zobecňovat.

Průměrné nutriční hodnoty některých ryb a rybích výrobků

Čerstvé ryby jsou samozřejmě nejvhodnější. Pokud však ryby sami nenalovíme, nezískáme od známého, který rybaří, nebo nebydlíme v lokalitě, kde se ryby loví, je na místě obezřetnost. Ryby díky svému složení snadněji podléhají zkáze, čerstvé ryby je tedy důležité kupovat výhradně u ověřených prodejců. Čerstvá ryba má růžové žábry, lesklé oči s průhlednou rohovkou, pevné a pružné svalstvo, lesklé šupiny a maso na řezu růžové a suché. Pokud ryba lekla, má křečovitě otevřenou tlamu, strnulé svalstvo a ochablé žábry. Zkaženou rybu poznáme podle zápachu, zapadlých očí, zašedlých žáber, šupin bez lesku nebo vydutého břicha.Pokud nemáme jistotu čerstvosti ryby, raději koupíme rybu mraženou. Podle legislativy může obsahovat maximálně 5 % přidané vody, glazované ryby i více (glazování chrání rybu před vysoušením chladem), informace musí být uvedena na obalu. Uvede-li výrobce na obalu „bez přidané vody“, není jí přidáno více než 5 %. U glazovaných ryb by měla být nižší cena (díky vyššímu obsahu vody a nižšímu podílu ryby v balení). Mražené ryby, které obsahují v balení hodně ledové tříště, nekupujeme, protože byly v průběhu dopravy nebo skladování zřejmě rozmrazené. Před přípravou je rybu lépe nerozmrazovat, pokud je to nutné, rozmrazujeme ji pozvolna v chladu, aby se voda mohla vázat na bílkoviny, a maso si tak uchovalo vzhled a konzistenci.Vhodnou variantou, jak zařadit ryby do jídelníčku, je i konzumace rybích výrobků. Mohou to být ryby uzené, sušené, marinované v nálevu, rybí konzervy (ve vlastní šťávě, oleji nebo rajčatovém protlaku), rybí saláty. Jejich výživové hodnoty jsou velmi variabilní a závisí jak na použitých surovinách, tak na způsobu konzumace. Pokud je přidaná marináda, zvyšuje se ve většině případů energetická hodnota výrobků, některým úpravám předchází i nasolení. U rybích výrobků je tedy dobré všímat si kromě složení i tabulky nutričních hodnot, zejména energetické hodnoty, obsahu a složení tuku (výrazně se odvíjí od obsahu tuku v přidaných surovinách) a soli.

Proč konzumujeme tak málo ryb? Naše argumenty nejsou opodstatněné

• „Čerstvé ryby jsou drahé!“ Jsou sice dražší, ale cena je velmi variabilní, závisí na druhu ryby a také na jejím zpracování. Celé ryby jsou obvykle levnější než ryby vyfiletované, nejsou cenově nedostupné.
• „Ryby obsahují těžké kovy a další cizorodé a toxické látky!“ Některé ryby obsahují přírodní silně toxické složky, například muréna nebo čtyřzubec (fugu), ale ty jsou doménou specializovaných podniků, ne běžné prodejní sítě. Ryby ulovené u ústí velkých řek, kam se dostávají městské splašky, nebo říční ryby některých oblastí jihovýchodní Asie, mohou obsahovat toxické složky (například rtuť) a patogenní mikroorganizmy. Na našem trhu je však nezávadnost ryb kontrolována Státní veterinární zprávou, jejich konzumace se nemusíme obávat.
• „Ryby, které nejsou z volné přírody, nemají tak výhodné složení!“ Může to tak být, složení ryb (zejména tuku) záleží na jejich potravě související s životními podmínkami. I v umělých odchovech je ale možné dosahovat cílenou úpravou krmiva výhodnějších nutričních hodnot ryb. Způsob chovu a oblast, odkud ryba pochází, jsou uvedeny na obalu výrobku. Pokud jde
  o nebalené ryby, má povinnost tyto informace sdělit prodejce.
• „Jediné prospěšné jsou ryby mořské!“ Mořské tučnější ryby mají obecně výhodnější složení, které ale i v jejich případě ovlivňují životní podmínky. Proto nemusí být vždy pravda, že mořská ryba je svým složením výhodnější než ryba sladkovodní. Vzhledem k naší velmi nízké konzumaci ryb je především důležité, abychom ryby jedli, mořské nebo sladkovodní.