Jak ses vůbec dostal ke kreslení?

Já jsem jednou dostal pastelky na Vánoce takové ty vysunovací koh-i-noor, jak se jenom tuhy do toho kupujou a potom jsem začal kreslit ve škole, to bylo v páté třídě. Začal jsem kreslit tak nějak přes kopírák. Ty staré původní obrázky už nemám, nějak se to někde dalo pryč, ale pořád mě to tak táhlo k tomu, abych nějak do kresby dostal tu podobu toho, co vidím na cestě, nebo v televizi. A tak jsem tak pořád zkoušel, až do té podoby jako je teď.

Takže říkáš od té základní školy, asi od té páté třídy. A teď když kreslíš, tak kreslíš jenom v Radosti, nebo taky doma?

Doma. Doma je to nejlepší, že tam mám stůl.

Tam máš na to asi největší klid.

Ano. A nejraději už kreslím na tu A2, že na tu velikost dostanu trošku víc detailů, i ten stůl mi tak nějak vyhovuje, že není o moc větší, že bych ještě větší obrázky kreslil. Ale kdybych kreslil ty obrázky ještě větší, tak už by to nebylo tak dobré, kdybych měl kreslit ještě větší ty rozměry.

Ta A2 je tak akorát i na ty detaily.

Ale ani velká.

Co tak kreslíš nejraději?

Nejraději kreslím většinou auta, ale vždycky tak z každého něco. Kdysi jsem víc kreslil i motorky, sem tam vlak, někdy i nějaký ten hrad nakreslím, když se mi zdá, že bych to mohl zvládnout. Ale též mám rád ta americká auta, to díky i těm časopisům, když je tam krásně vyfocené to auto přes celý časopis, někdy i letadlo nakreslím.

Máš radši takové ty rámy staré ostré, krabice...

Může být i kulaté, ale je to jaksi takové jinší. Čím je to takové modernější, tak se mi zdá, že už to není úplně ono.

Že když je to staré, tak se ti líp kreslí i to pozadí. Že k tomu novému nevíš přesně, co bys tam přidal, že? Taky si myslím, že tě spíš přitahuje to staré, ten hrad, zámek, kopce, …

Též, no.

Jak tě napadlo nakreslit tuhle motorku?

Spíš, že mi to ta paní Andrejka dala, že chtěla to asi pro svého muže na narozeniny. Ona mi jednou dala svůj obrázek a já jsem si zkusil svůj a pak se mi zdá, že byla jedna motorka z jedné strany a ta druhá z druhé strany, ale nevěděla, jestli je to fakt ona ta stejná motorka. Tak jsem zkusil nakreslit obě dvě a jednu si vzala potom. Ale motorka, to je takový vrchol toho když už něco nakreslím, že to je asi fakt takový nejkomplikovanější předmět.

Tvoje kresby jsou takové velice propracované do detailů. Jak vlastně taková kresba vzniká? Jak postupuješ? Jak jsi například kreslil ty hasiče?

Vždycky je stejný postup jako u všech obrázků. Napřed pentilkou podle předlohy nakreslím obrysy. U motorky nejdřív nakreslím kotoučovku, potom přední kolo a vidlici a potom se dostanu k té další části, protože jinak bych to asi nezvládl. Auta kreslím většinou třeba zpředu nebo z předoboku a nejtěžší je odhadnout ten střed. Potom dokreslím třeba poznávací značku. Ale nejhlavnější je ten předek, protože tam jsou ty partie nejdůležitější a potom ty boky, ty už někdy jsou samy.

A pak až nakreslíš to pozadí toho obrázku, tu krajinu.

To si už tak vymýšlím. Nejideálněji nevím, jak to vymyslet, ale někdy to tak samo přijde, že už asi to tak bude a kreslím.

Například koukám na to embéčko, jak jsi ho nakreslil zezadu. To kvůli typickému tvaru světel?

No, tam je ta mřížka. To je dost dávno co jsem to kreslil. Dlouho jsem nekreslil nic zezadu, tak jsem to zkusil. U některých aut se mi zdá, jakoby to bylo těžší, než z toho předu. Ale nejvíc se orientuju na ten předek.

Čím kreslíš? Jaké používáš barvy? Pastelky, nebo fixy?

Vždycky většinou je to ta pentilka, to jako hlavní a potom už centrofix černý a potom když už to obkresluju, tak to se dobře už potom kreslí. Já mám rád takovou tu mřížku na kamionu, nebo se mi líbí ty chromované části, na to už jsou ty fixy takové stříbrné a zlaté, takže to ještě víc tak zvýrazní. A někdy se též spletu občas. Někdy se spletu třeba v písmenku, nebo někdy se cosi nezadaří anebo někdy mě též bolí palce od tužky, je to taková jako krize v tý ruce. A pak zase dlouho je to dobré.

Jak dlouho ti trvá, než jeden takový obrázek nakreslíš?

To je různé. Někdy se zdá, že nebude ani do večera nárazník a někdy..., minule jsem kreslil Knight Ridera a jako černou též moc nerad používám, ale náhodou se mi to povedlo a do večera jsem jenom to auto udělal. A moc tomu nechybělo do večera, jenom ty okna a světla a už to bylo hotové. Ale další někdy dlouho, třeba ta motorka mi trvala dlouho, nebo vlak. U vlaku lokomotivu kreslit, tam už je ta přesnost.

Takže celý ten obrázek do konečné podoby s tím pozadím a tím vším trvá kolik dní asi tak?

Asi to většinou bývá do týdne. Když jsem kreslil těch dvanáct autobusů, tak to bylo dva měsíce. Ani jsem si nepředstavoval, jak dlouho to bude trvat.

Které auto je tvoje nejoblíbenější?

Mám rád taková ta velká auta, takový větší objem motoru, mám rád kadilaky, americká auta, nebo ty naše škodovky, tatry, nebo mám rád skoro cokoliv. Jen nemám rád moc ty přehnané některé ty BMWáky moc. Taky nemám rád moc takové ty placaté limuzíny, takové ty sportovní, sporťák, přitom je to limuzína, já nevím. Nemám rád taková tá moc přepychová auta. Ale třeba se mi líbí ten Rolls-Royce, nebo Bentley.

A chtěl bys mít třeba takové nějaké auto ve skutečnosti? Líbilo by se ti?

Líbila by se mi nějaká ta oktávka, nebo rapid aspoň, ale měl jsem rád i sto dvacítky, když nás to tak vždycky předjíždělo ty auta. A někdy skoro jak bych měl radši ty autíčka na stole ty modely. A hlavně, je to někdy jak magnet ty modely pro mě, i když to není už kam dát doma. Měl jsem vždycky ve školce rád ty autíčka.

A co tak plánuješ do budoucnosti? Jaký je tvůj největší sen?

Můj sen, já nevím. Kdybych si našel nějakou dobrou hodnou ženskou, která by se dobře o mě postarala, abych nebyl sám, chtěl bych být v takovém rodinném kruhu pořád a aby měla pro to moje postižení pochopení. Aby měla taky trošku ohled na to, že když všecko neudělám, co bych jako chlap měl udělat. Pro mě by ta ženská byla jakési vítězství, že bych nemusel být někde sám, nebo někde u starých lidí, nebo já nevím potom, kde bych byl, kdybych se neoženil. Trochu se té budoucnosti bojím.

Tak přeju hodně zdaru v životě i v kreslení a díky za rozhovor.