Skok do neznámé vody je zbytečný risk (Ordinace.cz)

Z lomeniny páteře po skoku do vody jsou jedním z nejnebezpečnějších letních úrazů. Díky soustavné, mnohaleté osvětě se jejich počty v současné době snižují, stále ještě ale záchranné zdravotní služby přivážejí do páteřních center dost „skokanů“. Právě tak se říká pacientům (téměř výhradně se jedná o muže), kteří se přímo po hlavě neopatrně vrhají do ne příliš bezpečných vodních nádrží.

„Skok s odvážným odrazem a šipkou do vody sice vypadá efektně, pokud se ale jedná o vodní nádrž neznámou, může takové gesto končit nebezpečným poraněním páteře. Mnoho mladých chlapců – vozíčkářů by mohlo vyprávět: jak byl bazén příliš mělký, jak se pod hladinou jinak hlubokého rybníka skrýval kámen nebo zbytek kdysi rostoucího stromu,“ říká MUDr. Luděk Prokop, zástupce primáře Neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Při skoku do vody lidé předpokládají, že je případně zachrání dopředu natažené ruce. Ovšem ve skutečnosti je to často tak, že ruce neudrží prudce padající váhu těla a úderem hlavy o dno se poškodí krční obratle, často je zasažena i mícha, takže následuje okamžité ochrnutí a bohužel mnohdy i utonutí.

Poranění páteře představují ohrožení pro celý organismus. „Páteř je nosný pilíř lidského těla. Vývojem se na něm vytvořily dvě křiviny v oblasti krční a bederní. Tyto úseky jsou nejpohyblivější a nejzatěžovanější. Proto bývají také nejčastějším místem úrazů. Páteř má ovšem kromě mechanické také funkci ochrannou – v páteřním kanále chrání míchu a z ní vystupující nervové kořeny. Mícha je nejdůležitější spojnicí mezi mozkem a periferií. Prostřednictvím nervových drah probíhajících v míše jsou přenášeny vzruchy z celého těla do mozku a naopak z něj převáděny pokyny ke kosternímu svalstvu,“ popisuje MUDr. Jiří Chrobok z Neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce.

Při úrazech páteře mohou být v lepším případě poškozeny pouze obratle, v horším případě také mícha. Ta bohužel nemá schopnost regenerace, takže při úplném přerušení její funkce již nelze její činnost obnovit. Udává se, že u 40 % poranění krční páteře a u 20 % postižení hrudní či bederní páteře bývá současně poškozena i mícha.

Poranění krční páteře, jež si způsobují muži při skocích do vody, patří k těm nejnebezpečnějším, protože v úrovni čtvrtého krčního obratle vychází z míchy brániční nerv, jehož prostřednictví je řízeno břišní dýchání. Lidé, kteří si poraní míchu v této oblasti, přestanou dýchat v důsledku ochrnutí jak mezižeberních svalů, tak i bránice. Proto je může zachránit jen okamžitá lékařská pomoc spojená s umělou plicní ventilaci poskytnutá do pěti minut. Jinak zemřou udušením.

Jaké mohou být následky zranění míchy v krční páteři při skocích do vody

Místo poranění míchy Následné postižení
Nad čtvrtým krčním obratlem Odtud vybíhá brániční nerv, přestane-li fungovat, člověk nemůže dýchat ani hýbat končetinami a svaly trupu
Pátý krční obratel Většinou je poškozena funkce deltového svalu, člověk nedokáže zvednout ani ramena
Šestý krční obratel Člověk hýbe jen rameny, neohne ruku ani jinak se nehýbá tělem
Sedmý krční obratel Pacient je pouze schopen zvedat paže a ohýbat ruce v loktech
Přechod krční a hrudní páteře Člověk už může ovládat triceps, natáhnout ruku v lokti a většinou má neúplnou manipulační schopnost ruky

Léčba úrazů páteře


Při poranění páteř je vždy potřeba provést rentrenové a CT vyšetření, které ukáže rozsah zranění, a lékaři podle toho určí další léčebný postup. „Pokud nejsou úrazy páteře spojeny s její aktuální či potenciální nestabilitou, volíme léčbu konzervativní, kdy se pacienti léčí klidovým režimem, speciální gymnastikou zádového svalstva a pomoci na míru vytvořených fixačních korzetů,“ vypočítává doktor Chrobok.

Chirurgická léčba se provádí u 20 – 30 % úrazů páteře bez míšního poranění a u většiny poranění páteře s míšní lézí. Páteřní chirurg operační léčbu preferuje tehdy, když se jedná o nestabilní či potenciálně nestabilní poranění, kdy by i po relativně úspěšné konzervativní léčbě mohlo po 2 – 5 letech dojít k deformitě páteře. Operaci upřednostňují i někteří pacienti, kteří si přejí rychlejší uzdravení a hodlají se dříve vrátit do práce. Pokud jejich zdravotní stav dovoluje podstoupit možná rizika chirurgického zásahu, lékaři jej provedou.

„Pokud si pacient při skoku do vody poraní pouze páteř, má velkou naději na uzdravení. Rehabilitace vlastní páteře začíná až po zhojení poraněných částí obratlových těl a odstranění zevní fixace – límce či ortézy. Nemocnému je pak třeba zvolna mobilizovat páteř. Celý proces trvá od operace zhruba tři až šest měsíců, než může člověk znovu obnovit svůj běžný životní režim,“ vysvětluje doktor Prokop. Při poraněních míchy jsou následky mnohem závažnější a chirurgická léčba probíhá v páteřních centrech. Odtud jsou nemocní překládáni po dvou až třech týdnech na některou ze čtyř spinálních jednotek. Od 12. týdne po zranění probíhá chronická fáze léčby v některém z rehabilitačních ústavů, kde se lidé učí soběstačnosti a novému zařazení se do společnosti.

Ordinace.cz


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.