Když bylo Messimu osm let, byl mu diagnostikován Aspergerův syndrom, lehčí forma autismu. Trpěly jím také takové velké osobnosti jako Isaac Newton, Albert Einstein, Michelangelo Buonarroti či Charles Darwin. Na rozdíl od běžné formy autismu, Aspergerův syndrom nezpůsobuje opožděný vývoj. Postižení touto nemocí mají problémy se sociálními kontakty, stále opakují určité úkony a mají zvláštní zájmy.

Chování Messiho na hřišti nejvíce potvrzuje tuto diagnózu. Autisté se vždy snaží přijmout nějaký vzorec a důsledně ho dodržovat. „Messi vždy dělá ty samé pohyby, vždy padá na pravou stranu, dribluje stále stejným způsobem a střílí přibližně podobné góly,“ říká Nilton Vitulli, otec dítěte s Aspergerovým syndromem a aktivní člen neziskové organizace Autismus a realita.

Vitulli dodává, že autisté mívají obvykle fenomenální paměť, což může také mít velký význam v kontextu Messiho sériového dobývání branek.“Argentinec se mohl snadno naučit zpaměti pohyby, které potřebuje ke střílení gólů. On jednoduše opakuje naučené chování své i brankáře. Po vstupu do pokutového území už ví, jakým způsobem umístit míč do sítě. A projevuje radost s tím typickým úsměvem autisty, který splnil svůj úkol,“ tvrdí Vitulli.

Gesta, vzhled i chování Messiho jsou typické pro autisty. „Během galavečera, při kterém obdržel Zlatý Míč FIFA, byl nervózní, protože nezvládal obrovský zájem o jeho osobu,“ dodává Giselle Zambiazzi, předsedkyně sdružení osob postižených autismem a jejich rodičů. Zambiazzi nalezla příznaky Aspergerova syndromu také v biografii hráče Barcelony. – V dětství chodil ven pouze zahrát si fotbal – oznámila.

Navzdory těmto senzačním zprávám Zambiazzi doufá, že Messi nebude kvůli tomu diskriminován nebo mu to nebude vyčítáno. Předpokládá se, že autisté jsou slabí psychicky. Vůbec tomu tak není. „Messi je příkladem, jak překonat nemoc,“ končí Zambiazzi.

Zdroj: eurosport.onet.pl