Výživa umí léčit

M noho z nás považuje léky, které objevili farmaceutičtí géniové za doslova kouzelné. Věří, že ty „magické“ kuličky, které přišly na svět v laboratořích si poradí se všemi chorobami, které nás sužují, ať už by byly malé nebo velké. Oproti tomu vědci, a je jich více a více, se snaží najít jinou pokladnici léků. Tyto léky nám vůbec nejsou cizí. Již celé milióny let je máme na této planetě. Poskytují nám je totiž rostliny a živočichové. Jíme je denně a kolikrát ani netušíme, že vlastně zároveň užíváme lék.

Zní to až neuvěřitelně, ale tyto sloučeniny účinkují přímo zázračně. Mají schopnosti, díky kterým se můžeme cítit blaženě, proto si bezesporu zaslouží naši úctu. Je pravda, že tyto sloučeniny kouzlí tak, že si toho ani nevšimneme a tato kouzla jsou nepatrná. Avšak naše buňky je vnímají jako velikánské zázraky. Jsou to totiž právě ony, komu účinky těchto sloučenin navždy změní osud. A tím pádem změní osud i nám.

Tak například česnek je schopný zabít rakovinové buňky. Pro látky, které obsahuje špenát, není žádný problém uvěznit a ochromit virus. Kdyby to neudělaly, způsobil by tento virus rakovinu děložního krčku. V chřestu a avokádu se zase nachází tajemná sloučenina, která je schopná zastavit množení viru, který má na svědomí AIDS. Přišlo se na to během laboratorních pokusů. AIDS je považována za největší infekční tragédii současnosti. Sloučeny, které má v sobě zelí, si klidně troufnou pomoci při odstranění z těla látky, jež v minulém století znečišťovaly vzduch a mám obavu, že s tím nepřestaly ani ve 21. století. Když tato rostlina vznikla, samozřejmě nikdo ani netušil, že něco takového umí.

Rostliny si také vytvářejí látky, které chrání je samé před zkázou. To ale neznamená, že pro naše tělo jsou tyto látky zcela zbytečné. Právě naopak, zmíněné látky se totiž v lidském těle promění v milosrdné anděly. Ty se pak postarají o to, aby v našem organismu nevznikly krevní sraženiny. Podnětem pro vznik této zdravotní komplikace je neřízeně tučná strava. Při trávení rostlin dochází k uvolňování částeček z jejich vláknité struktury. Díky těmto částečkám pak játra produkují méně cholesterolu. Chemické látky z říše rostlin dokáží vejít i do lidského mozku a působit na přenos informací mezi neurony. Mívají také vliv na to, jakou máme náladu, paměť, jak moc jsme bdělí. Zkrátka na to všechno, čeho si na sobě vážíme a díky čemu jsme lidmi. Myslím, že všechny uvedené informace jsou důkazem toho, že některé potraviny jsou skutečným malým zázrakem.

Naše tělo je tvořeno celými miliardami buněk a těm rozhodně není jedno, co jíme. To, jakou potravu přijímáme má nesmírné důsledky. Jedná se o svazek s přírodou, který vede buď k životu nebo ke smrti. Tato skutečnost se vůbec poprvé od doby, co je lidstvo lidstvem, stala předmětem intenzivního vědeckého výzkumu a oceňování. Vědecké objevy odhalují, že každodenní strava má velikánský vliv na naše vyhlídky, zdraví i dlouhý život. Čím dál víc záleží na nás samých, co si vybereme.

Podle nových výzkumů je určitá výživa schopná zajistit člověku zdraví, sílu, zbavit ho menších problémů, dokonce ho i ochránit před zhoubnými nemocemi. Jiná strava zase může nemoc vyvolat a může nám z ní být mizerně. Jídlo skutečně dokáže zrychlit mozek a zlepšit náladu. Mozek bude díky němu plný výbojů elektrické energie. Po těch budeme lépe myslet a rychleji dělat. Potrava dokáže potlačit bolest, zrovna tak jako utišující prostředky na předpis. Na druhé straně může také způsobit ospalost a snížit koncentraci.

Během dětství a časné dospělosti mohou naše stravovací návyky trošičku pozměnit chemické procesy v mozku. Proto nás pak ve středním věku může postihnout vyčerpávající nemoc, zvaná roztroušená skleróza nebo se můžeme ve stáří celí chvět kvůli Parkinsonově chorobě.

Potrava může být zároveň podporou pro neobvyklé vnitrobuněčné pochody, ze kterých může po létech vzejít i rakovinné bujení. Na druhé straně je také schopná uvolnit sloučeniny, díky kterým se rakovinotvorné látky rovnou vypaří, nebo alespoň budou potlačeny řetězové reakce molekul, jež v našem těle dovádějí a protrhávají membrány zdravých buněk. Při tom v nich ničí jejich prospěšné genetické poslání nebo je nechávají i zemřít. I kdyby se snad z abnormálních buněčných výrostků začala rakovina vyvíjet, není situace ještě beznadějná. Díky stravě se mohou výrostky zmenšit. Není také vyloučeno, že nezmizí. Když třeba buňky z rakoviny prsu putují a hledají nová místa vhodná k útoku, a začnou se množit, zasáhnou potravinoví poslové, chcete-li ochránci. A to tím, že vytvoří nepřátelský povrch, na který budou buňky rakoviny zkrátka krátké a neobsadí je.

Jídlo může být prostě v mnoha případech tím největším škůdcem, ale také nejlepším lékem. Je jenom třeba si vybírat to správné jídlo a naučit se ho správně používat, stejně jak se to dělá s léčivými přípravky.

Krystyna Kędziorová


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.