Rostliny skladují účinné látky ve formě droboučkých kapének oleje v květech, listech, stoncích a kořenech. Párou je možné tyto oleje uvolnit a tento postup by se měl správně nazývat „destilací oleje“, protože však lidé, kteří takové oleje jako léčebný prostředek pro lidi i zvířata připravovali, používali při práci oheň, říkalo se tomu „pálení oleje“. V současné době se opět začínají více využívat léčebné účinky éterických olejů a tak dochází k obnovení této činnosti.

Spousta bylinek si uchovává léčivé účinky i vůni zhruba dva roky po usušení, ale prý se musejí sbírat ve správný čas a taky hodně záleží na sušení a skladování. Bylinky bývaly a stále jsou pro lidi i zvířata velice důležité. Vesnické zahrádky v dřívějších dobách byly takzvanou domácí lékárnou. V současné době z bylinek se získává také éterický olej. Mezi oblíbené bylinky patří třeba rozmarýn, který podporuje prokrvení, ale i heřmánek a řebříček, který působí protizánětlivě, levandule slouží k desinfekci sliznice a zároveň má uklidňující účinky a utišuje křeče a posiluje nervy. Anýz, fenykl, tymián, proskurník pomáhají při suchém kašli, meduňka zase uklidňuje. Šalvěj zmírňuje pocení a hojí záněty v ústech a horních cestách dýchacích. Éterické oleje jsou také základem příznivých účinků chlebového koření – anýzu, fenyklu, koriandru.

Droboučké kapénky oleje se nacházejí v buňkách, chodbičkách, kanálcích nebo na chloupkách rostlinky. Tyto vonné látky potřebuje rostlina pro látkovou výměnu, aby přilákaly hmyz a odradily původce nemocí. Mají podobnou funkci jako naše hormony. Éterické oleje se špatně rozpouštějí ve vodě. Rozpuštěné v tucích nebo v alkoholu se používají jako prospěšné léčebné prostředky například kapky, nebo masti. K léčbě se používají i vonné oleje, které působí prostřednictvím nosní sliznice, nebo se dostávají do organismu pokožkou, ale i zažívacím traktem.

A jak se provádí taková destilace vodní parou? Třeba na přípravu litru smrkového oleje se spotřebuje tuna smrkových větví, ty se rozsekají a navrší do speciálního kotle s mřížkou na dně. Jakmile je propařovací kotel naplněn rostlinami tak se zavře víko a do kotle se zdola začne vhánět velké množství horké páry a ta uvolní z rostliny éterické oleje a unáší je s sebou. Destilace trvá většinou hodinu. Poté se kotel otevře a obsah se z něj vysype. Co se týká doby destilace, tlaku, teploty tak ta je u každé rostliny jiná. Vyžaduje to spoustu botanických znalostí a dlouholeté zkušenosti. Chlazení -pára s olejem se odvádějí do chladícího kotle s dlouhou zatočenou trubicí, ve které se pára kondenzuje, neboli zkapalňuje. Kondenzát poté vytéká do přístroje, ve kterém se olej odděluje od vody. Oddělování - voda od oleje se odděluje jednoduchým způsobem, protože je olej lehčí než voda, vystupuje v bublinkách nahoru a zůstává na povrchu vody.

Suroviny pro destilaci oleje se pěstují na stráních, které jsou tak po celý den vystaveny sluníčku a voňavý koberec bylinek poté hraje všemi barvami. Bylinky nejsou k dispozici celoročně, proto se sbírají do zásoby na chladné roční období.

Karin Šimovcová