Výzkumy se zjistilo, například že už takový plod v děloze reaguje smíchem ještě před narozením. O blahodárném vlivu smíchu na duševní a tělesné zdraví je přesvědčena spousta lékařů z různých částí světa a smích a humor používají při léčbě lidí, kteří na svět nehledí až tak růžově, což bylo možná způsobeno nepříznivými okolnostmi v jejich životě nebo prostředím, ve kterém vyrůstali.

Při takovém silném smíchu nám stoupá tlak v břišní dutině a proto se dlouhý a vydatný smích nehodí pro lidi s kýlou, nebo kteří jsou krátce po operaci v břišní dutině, s pokročilými hemoroidy, závažnými srdečními chorobami, výhřezem dělohy nebo během těhotenství. V průběhu porodu dle porodních asistentek je naopak smích doporučován hlavně z hlediska tlumení bolesti a při silnějším smíchu se zvyšuje tlak v břišní dutině a maminkám to tak velmi usnadňuje porod. Vydatný smích ani namáhavé cvičení není vhodné pro trpící akutními horečnatými nemocemi. A co se týká potíží s udržením moče nebo stolice, silný smích vám to rozhodně neusnadní. Smích a dobrá nálada bývá nakažlivá pro okolí a tak se usmívejte třeba i při chřipce, kde vám to zaručeně posílí imunitu a přispěje tak k rychlejšímu uzdravení.

Smích je nevhodný při aktivitách, které vyžadují zvýšené svalové úsilí, neboť vede ke svalovému uvolnění. A dle odborníků smích, hravost a humor je cosi, oč vás nemůže připravit inflace, stáří a ani choroba.

Při stresu lidé obvykle napnou břicho a tak do značné míry vyřadí z provozu bránici i dolní žebra. Nadměrný a dlouhotrvající stres se uvádí jako příčina nebo komplikující činitel mnoha nemocí a oproti tomu relaxace a smích zase jako prevence nebo i léčba. Smích má v naší psychice tak hluboké kořeny, že to vede automaticky k určitým tělesným změnám a vy usmíváním skutečně můžete ovlivnit to, co se děje ve vaší mysli i v těle. Při smíchu se vám projasní oči, což je způsobené napětím svalů kolem očí, není ani vzácné, že se někdo směje tak až mu vytrysknou slzy. Smíchem se vám zvýší tepová frekvence a prokrvuje se pokožka a tak dochází k rozšíření povrchních cév. To se projeví pocity tepla a zrůžověním tváře. Po skončení smíchu se tepová frekvence i krevní tlak snižují často pod obvyklý stav, což svědčí pro stav uvolnění, který předchozí smích vyvolal. Odborníci prý uvádějí, že se při smíchu aktivuje (thymus) brzlík, což je nevelký orgán nacházející se v horním mezihrudí a zasahující až k srdci, který zvyšuje schopnost organismu bránit se infekcím a nádorům. Intenzivní smích většinou končí i zavřením očí.

V průběhu smíchu se také mění elektrická aktivita mozku a studie prováděné v tomto směru dospěly k výsledkům, že při smíchu se propojují a aktivují různé části mozku. Prokázalo se také, že lidé, kteří mají smysl pro humor, bývají odolnější vůči stresu a smích působí často jako ochrana neboli nárazník proti zátěžovým životním událostem. Smích vede k větší duševní pružnosti a rozvíjí schopnosti pohlížet na věci z různých stránek. Smích nám pomáhá překonat negativní emoce a zbavovat se nepříjemných duševních stavů.

„Pamatuj, že veselost je nejlepší recept pro dlouhý život. Neboť smích je nevysychající pramen sebedůvěry a odvahy.“ G. B. SHAW

Karin Šimovcová