Fretka se může pochlubit nádhernou srstí a podle některých názorů prý ve středověku se kožešina z bílých fretek často také používala na hermelín místo kožešiny z hranostaje, který byl obtížně dostupný. V současné době se fretčí chlupy používají i na kvalitní štětce využívané k malování na keramiku. U nás se fretky využívaly k lovu králíků, ale i jako kožešinové nebo laboratorní zvíře. V poslední době jsou stále oblíbenějšími společníky a mazlíky v našich domovech. Snad to je způsobené jejich šibalským pohledem, nebo hravostí a přítulností, jíž se tato milá zvířátka vyznačují. Jsou velmi inteligentní a bystrá, a proto je důležité si předem zjistit, jakou péči, pokud se rozhodnete je vlastnit, jim budete muset věnovat. Špatně informovaný chovatel nepečuje o fretku správně a tak jí zbytečně zkrátí život a je smutné, když nerozumí jejímu chování a pak nevydrží její zlobení. Pokud nedokážete svému zvířátku a jeho chování porozumět, nebudete šťastní vy ani ono.

Spousta lidí se domnívá, že chov fretky je módním výstřelkem a fretka je divoké zvíře, ale málokdo už ví, že k zdomácnění fretky došlo již před naším letopočtem. Fretky díky svým loveckým schopnostem byly vysazovány například na Novém Zélandu, aby lovily přemnožené hlodavce a králíky. Také u nás myslivci ještě v tomto století používali fretky k lovu králíků. V současné době je však tento způsob lovu vzácný, protože je málo králíků. Při lovu se do králičí nory pouštěla fretka opatřená náhubkem nebo kroužkem přes tlamu, aby nemohla zakousnout a sežrat králíka. Pro lepší orientaci lovců měla fretka rolničku. Když fretka vyplašila králíka a ten vyběhl z nory, lovci ho chytali do sítě nebo ho zastřelili. Obojek s rolničkou postupně vystřídal modernější prostředek a to obojek detektoru, který najde fretku hluboko pod zemí.

Tím, že fretka má velmi kvalitní srst, patří její kožíšek mezi ušlechtilé a tak se zvýšil i zájem o chov fretek převážně z tohoto důvodu. Na kožešinářských farmách bylo dokonce vyšlechtěno několik barevných typů jako siamská, pastelová, stříbrná, pomerančová… Fretky prý v průběhu dějin však dokázaly člověku být užitečné i jinak. Používaly se třeba k protahování lan dlouhým potrubím. V některých zemích se pořádají soutěže, kdy je oblíbenou zábavou pustit jednu nebo dvě fretky do kalhot zavázaných nad kotníky a soutěžit, kdo to déle vydrží. Samozřejmě, že jde o nesmyslné trápení zvířat.

Fretky jsou v mnoha zemích třetím nejčastěji chovaným zvířetem a to hned za psem a kočkou. Díky nedostatku informací má většina lidí z chovu fretek zbytečné obavy. Ve skutečnosti se prý fretky způsobem chovu hodně podobají kočkám a mají oproti nim i pár výhod. Zatímco malá koťátka jsou ještě hodně hravá, dospělé kočky již odloží svoji hravost a s porovnáním s fretkou, jsou tyto velmi mazlivé a hravé i v dospělosti. Podobně jako kočky nepotřebují venčit, ale chodí na píseček. Na rozdíl od psů snášejí bez potíží celodenní samotu a díky večerní aktivitě není pro většinu lidí náročné sladit svůj denní rytmus s jejich. Fretky si vytvářejí silnou citovou vazbu na člověka a prý často pouze na jednu konkrétní osobu. Proto se doporučuje, aby s fretkou udržovali kontakt všichni členové rodiny, protože pokud vyrůstá fretka pouze s jedním člověkem, může se stát, že napadá potom všechny ostatní. Důležitá je tedy dostatečná socializace podobně jako u pejska. Přivykat fretku můžete nejen na vaši rodinu, ale i na cizí lidi a zvířata. Fretka, která se nikdy nestýkala s jinými fretkami, může mít potíže při kontaktu se samcem.

Nespoléhejte se, že péči o fretku přenecháte dětem. Výchova mláděte patří do rukou dospělých, děti vám samozřejmě mohou pomáhat, ale hlavní zodpovědnost nesou vždy rodiče. Děti bývají pro fretku skvělým společníkem ke hrám, ale nejsou už natolik důsledné, aby fretku správně vychovaly, a určitě nebudete chtít z fretky rozmazlené zvíře, s kterým nikdo nevydrží. Ačkoli fretku nemusíte venčit jako psa, můžete s ní chodit na procházky, většina si je oblíbí, poněvadž jim poskytnou nové možnosti zkoumání.

Karin Šimovcová