Doplňování draslíku může být velmi příjemné

K aždý z nás občas potřebuje posílit nervy. Naše nervy i svalová vlákna, buňky srdečního svalu nevyjímaje, potřebují draslík, aby mohly správně fungovat. Hladina tohoto minerálu v těle může pochopitelně také klesnout. Dochází k tomu například při potížích s ledvinami, při průjmech, při zvracení. Dále tehdy, když se člověk potí. Další příčinou jsou komplikace cukrovky. Tělo přichází o draslík, když někdo užívá léky k vyprazdňování nebo k odvodnění.

A jak poznáte, že někomu chybí draslík? Daný člověk bude slabý, unavený, budou ho trápit křeče a zácpa. Jedním z příznaků, který opravdu znepokojuje, je i porucha srdečního rytmu. A jaký užitek bude mít ten, kdo bude svému tělu dopřávat draslík v dostatečném množství? Takový člověk se nebude muset trápit s močovými kameny, protože draslík zabrání jejich vzniku. Tento minerál dokáže také zlepšit problémy, které nastanou, když se organismu zvýší množství kyseliny močové, což může navíc vyvolat dnu. Dospělá osoba by měla každý den přijmout kolem 3,5 až 4,5 gramů draslíku. Jaké je maximální množství, není přesně stanoveno.

Existuje Gersonova vysokodraslíková a nízkodraslíkova dieta proti rakovině. I když objevitel diet doktor Max Gerson zemřel již v roce 1959. Tato dieta pomáhá například snížit krevní tlak. Její zásady netvoří pochopitelně nic jiného, než právě draslík, velmi důležité jsou ale také třeba antioxidanty, které se ve zdrojích draslíku nacházejí.

Je mi jasné, že vás zajímá především, v čem, tedy lépe řečeno v jakých potravinách, je draslíku hodně. Přesto si dovolím nejdříve zmínit ty, které vám ho moc neposkytnou. Jedná se o vařenou rýži a vařené těstoviny. Ve sto gramech zmíněných potravin je ho pouze třiačtyřicet miligramů. Co se týče masa, tak nejchudší na draslík je kuřecí maso. To hovězí maso, či kachna už ho mají víc. Ještě větším množstvím tohoto minerálu než maso se však může pochlubit zelenina. O něco lépe jsou pak na tom kokos a banán. Ani ty ale nelze považovat za draslíkové bomby. Takovým titulem se mohou pyšnit brambory, konzervované sardinky, mandle. Ještě více draslíku se vejde do luštěnin a úplně nejvíc je jich pak v bílých fazolích. Soupeřem luštěnin, pokud jde o obsah zmíněného minerálu, který je na tom stejně jako ony je jenom kakao. Z meruněk, které jsou doporučované, však dodají pouze 7 % doporučené denní dávky draslíku. Ve sto gramech bílého chleba se nachází sto dvacet miligramů draslíku a pět set čtyřicet miligramů sodíku. Ve sto gramech vařené šunky pak je dvě stě osmdesát miligramů draslíku, a až tisíc sto padesát miligramů sodíku!

Možná teď někteří z vás přemýšlejí o tom, proč v souvislosti z draslíkem zmiňuji právě i sodík. Odpověď je docela jednoduchá. Draslík totiž funguje nejlépe společně se sodíkem. Poměr těchto dvou látek je dvě ku jedné.

Pokud uvaříte brambory v páře, aniž byste je před tím loupali, připravíte je touto úpravou o šest procent draslíku. V případě, že je oloupete a poté uvaříte ve vodě klasickým způsobem, uděláte ještě hůř. Protože v takto upravených bramborách bude až o čtyřicet procent méně draslíku než v syrových. Z toho vyplývá, že chceme-li získat z brambor co nejvíc draslíku, bylo by nejlepší jíst je syrové. Jenomže, co si budeme povídat, takové brambory nejsou zrovna moc chutné. Nikdo vám proto nemůže mít za zlé, když si je nejdřív tepelně upravíte, a teprve pak sníte. Vždyť draslík lze získat i z jiných potravin, které už byly uvedeny v předchozím odstavci. O červených fazolích sice dosud řeč nebyla, ale i ony jsou bohaté na draslík, stejně jako mandle, či hořká čokoláda, kterou tvoří z osmdesáti pěti procent kakao. Přitom těchto potravin stačí požít jen malé množství, přesněji řečeno deset gramů, a rázem ve vašem organismu draslíku o dost přibude. Jen tak pro snadnější představu. Fazolí stačí sníst pouze osm až deset. U mandlí je to stejné. Pokud jde o čokoládu, tak tam je to „horší“. Deset gramů této pochoutky je totiž pouhý jeden jediný velký čtvereček.

O tom, co se může stát, když je v těle vápníku nedostatek, jsme už mluvili. Ale ještě jsme se nezabývali tím, co nám hrozí, pokud by snad v našem organismu bylo draslíku nadbytek. Jinými slovy, kdybychom se jím třeba předávkovali. Při dávkování draslíku bychom měli být nanejvýš opatrní, protože dávky nad dvacet pět gramů jsou toxické, neboli jedovaté. Předávkovat se draslíkem přitom není nic těžkého. Odborně se tomuto předávkování, chcete-li nadbytku, říká Hyperkalemie. Došlo by k ní, kdybychom pravidelně dodávali našemu tělu víc než právě dvacet pět gramů tohoto minerálu. A jak se takový nadbytek projeví? Předávkovanou nebo, řekněme raději předraslíkovanou, osobu budou brnět končetiny, také bude mít pocity slabosti. Pokud je někdo citlivý, může pociťovat i zvracení a průjem. Nedostatek a nadbytek draslíku mají společné například to, že v obou těchto případech může dojít k poruchám rytmu srdce. Nabytek draslíku může navíc vyvolat i paralýzu svalů. V obzvlášť velkém nebezpečí jsou lidé, jejichž funkce ledvin je porušená. U těch je totiž nadbytek draslíku ještě výraznější. Daný člověk se pak může doslova otrávit. Lidé, kteří docházejí na dialýzu, musí proto držet přísně kontrolovanou dietu s nízkým obsahem draslíku.

Jistě už jste pochopili, proč jsem v názvu článku napsala, že doplňování draslíku může být velmi příjemné. Ano, bylo to právě kvůli té hořké čokoládě. Já vím, že řada lidí ji sice nemá v oblibě a dá přednost nějakému jinému druhu, třeba mléčné nebo oříškové. Ale my, milovníci hořké čokolády, na ni nedají dopustit. My, velcí mlsouni, se často s jedním čtverečkem nespokojíme. Máme pak spíš problém se udržet a nespořádat té čokolády víc než je zdravé a prospěšné pro náš organismus.

Krystyna Kędziorová


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.