Závislost na práci postihuje více muže než ženy. Většinou jde o lidi s vyšším vzděláním a na vyšších funkcích. Pokud ale někdo dělá déle než 12 hodin, neznamená to, že je workoholik. Ten se pozná až podle stylu práce. Příznaky na práci v závislosti se projevují různě. Workoholismus je často považován za pozitivní a prospěšný a jsou to velice schopní lidé, kteří milují svou práci a nejsou vůbec líní. Ve skutečnosti nemá workoholismus s nadšením a zaujetím nic společného. Je to závislost jako každá jiná.

U závislosti na práci lze rozpoznat tyto rysy:

• Nadměrné ztotožňování z prací a problémy s identitou
• Nepružné myšlení
• Workoholici si časem začnou vymýšlet spousty výmluv, aby svoji závislost nějak ospravedlnili. Ztrácejí nadhled a schopnost sebekritiky a házejí vinu na druhé.
• Varovnými známkami závislosti na práci je především zdravotní stav. Často se vyskytují bolesti hlavy a únava, nechutenství nebo přejídání, poruchy trávení a bolesti žaludku. Vyšší riziko je u srdečních onemocněních a dechových potížích. Dalšími varovnými signály jsou psychika a chování. Člověk často vybuchuje, je neklidný a příliš aktivní, trpí nespavostí a nesoustředěností.

Riziko závislosti na práci vzniká už v dětství. Takové děti bývají neposedné a živé. Mohou být inteligentní, ale často jejich prospěch k tomu neodpovídá pro špatnou schopnost se soustředit.

K dalším vlivům závislosti na práci patří nedostatek možností a příležitosti trávení volného času a malá schopnost tyto příležitosti nacházet a využívat.

Workoholik závislý na práci soustavně překračuje své tělesné i duševní možnosti, často neumí odpočívat a když už odpočívá, tak se cítí provinile. Neustále myslí na práci a cítí nutkání pracovat. Tito lidé často používají práci k tomu, aby unikli před nepříjemnými duševními pocity a nepříjemnými skutečnostmi vnějšího světa. Nepřipouští druhým ani sobě, že jsou unaveni a často používají nebezpečné způsoby, jak zvládat nadměrnou zátěž, jako např. alkohol, cigarety, návykové látky. Zanedbávají své zdraví, což se projevuje tím, že pro zdravotní potíže ani nevyhledávají lékařskou pomoc. Špatné je také zanedbávání mezilidských vztahů.

Z normálního člověka se stává sobec má tendence ovládat druhé a s nimi manipulovat, všechno kontroluje a nikomu nedůvěřuje.

Zbavit se workoholismu je jako zbavit se závislosti na drogách a není to krátkodobá záležitost. Tato závislost je určitá posedlost. Bývají závislí na pochvale, nesnáší chyby, kritiku, protože potřebují úspěch.

Jak jsou workoholici vnímaní okolím?

Pro člověka, který pracuje jen když musí a to ještě jenom občas, je workoholik nadpřirozená bytost. Méně aktivní pracovníci si nedokážou představit, že by vyvinuli stejné úsilí, pracovní nasazení, jako ti, pro které je práce vším. Ve svém okolí je workoholik hodně kritizovaný, nenáviděný a jak se říká trnem v oku. Sám workoholik není oblíbený u lidí na stejné pozici jako je on nebo u svých podřízených.

Jana Macková