Pokud se taková zašifrovaná zpráva dostane do rukou někomu nepovolanému, zcela určitě u něho převládne zvědavost a šifra se v takových chvílích stává výzvou a pro luštitele je výzva rozlousknout co se skrývá za zdánlivě nesrozumitelnou zprávou. A většina lidí má ráda takovéto intelektuální výzvy, které jsou dokonce srovnatelné s fyzickou výzvou, jakou představují adrenalinové sporty.

Šifry se používají již celá staletí. V minulosti jejich používání převažovalo hlavně pro vojenské účely a od 19. století se postupně používaly v obchodní sféře a od konce 20. století, díky nástupu počítačů jsou šifry součástí každodenní komunikace všech, kteří využívají moderní technologie. Šifry jenom neslouží k předávání zpráv, ale díky nim se i uchovávají dokumenty, ověřují platnosti či identifikace.

Šifry najdeme i ve spoustě her. Jelikož nás láká odhalovat tajemství, je luštění šifer třeba velmi oblíbené v podobě hledání pokladu na táborech nebo různé šifrovací matematické soutěže, noční šifrovací hry pro dospělé, internetové soutěže atd. Šifrování a luštění jsou ideální volnočasové aktivity, které nejen pobaví, ale rozvíjí myšlení, a dle odborníků to probíhá na více úrovních, vyžadují totiž logické, jazykové a empatické uvažování.

Šifry figurují i v některých legendách, například v době Ludvíka XIV., byl v Bastile uvězněn muž, který vycházel z cely pouze se železnou maskou a existuje více možností, kdo by to tak mohl být. Podle jedné z nich prý tajemný muž byl dvojče Ludvíka XIV. Další možnost tvrdí, že podle šifrovaného dopisu, který pochází z doby Ludvíka XIX., a podařilo se ho rozluštit až na konci 19. století a to až 200 let poté, co byl napsán, a tento dopis prý hovoří o zadržení generála Viviena de Bulonde a jeho uvěznění se železnou maskou.

Další záhada se týkala jistého pana Morrise, který měl hostinec kdesi ve Virginii. Jedním z návštěvníků byl pan Beale, jenž prý v hostinci nějaký čas bydlel. Při odjezdu zanechal panu Morrisovi zamčenou krabici s pokyny, že ji musí hlídat do té doby, než si ji přijde někdo vyzvednout. V situaci, že by nikdo nepřišel, obdrží za deset let dopis s vysvětlením a tam mu bude vše objasněno a on bude moci bednu otevřít. Nikdo se však neobjevil a nikdo ani dopis nedoručil. Tak Morris nakonec bednu otevřel a tam našel tři šifry a dopis. Dopis sděloval, že Beale a jeho společníci našli velký poklad, který Beale ukryl nedaleko hostince a že šifry udávají informace o jeho obsahu a poloze. Klíč k vyluštění měl být v dopise, který nikdy nedorazil. Morris šifry nevyluštil a předal je svému příteli a tomu se podařilo rozluštit druhou z nich, která popisovala pouze obsah pokladu a přibližnou polohu. Morrisův přítel prý nakonec celý příběh zveřejnil, ale poklad údajně nikdo dodnes nenašel, nebo to alespoň nepřiznal.

Jedním z důvodu proč šifry nás tak přitahují je, že rádi překonáváme překážky a tak vznikají šifry, které ani nemusí skrývat žádné velké tajemství, ale slouží jako zábava pro všechny, kteří se chtějí pokusit je překonat. Spoustu takových soutěží najdeme v časopisech nebo na internetu a odměna bývá většinou symbolická a soutěží se hlavně pro dobrý pocit a uznání.

Karin Šimovcová