Člověk potřebuje silnou duši, aby měl i silné tělo

K aždý z nás už byl někdy v životě nemocný. Hovořím teď o fyzické nemoci. Některým dokonce zdraví vypovědělo službu již mnohokrát a dělá to poměrně často třeba i denně. Všichni tedy víme, jak taková nemoc dovede potrápit a vyčerpat. Nemoc umí natolik vyčerpat, že pacient ztrácí nejen svou fyzickou, ale i duševní sílu a po nějaké době ztrácí i schopnost zdravého myšlení. Toto umění je mnohem důležitější než si dokážeme představit. Naše myšlení má totiž velký vliv na naše zdraví. Jinými slovy by se dalo říct, že to, jak myslíme, má svůj odraz na tom, jak se cítíme.

Stejně jako spousta jiných věcí, i zdraví má své stupně a není jich zrovna málo. Člověk tedy může vypadat, že mu nic neschází, a přitom nemusí být úplně zdráv, protože ho zkrátka trápí nějaké potíže, ať už fyzického nebo fyzického charakteru. Kdybychom se pár lidí zeptali, jak se jim vede, někteří by odpověděli, že to docela ujde nebo že to není tak špatné. Jiní by odvětili, že by to mohlo být lepší, protože ho dneska bolí klouby nebo něco jiného. Ještě někdo jiný by řekl, že jeho doktor sice tvrdí, že je naprosto v pořádku, ale on se přesto cítí hrozně. Lidé si kolikrát na nic příliš nestěžují, ale zdravím zdaleka nezáří. Potkat člověka, který by na výše uvedenou otázku odpověděl, že přímo skvěle, by bylo opravdu velkým štěstím a spíš vzácnou výjimkou. A proč je vlastně lidí, kterým se skutečně daří dobře, tak málo? Protože když někomu něco schází po zdravotní stránce, zabývá se tím i jeho hlava a psychika. Mezi duševnem a přítomným stavem vědomí panuje nerovnováha. Jelikož jeho tělesný stav není uspokojivý, není možné, aby tento člověk cítil úplnou spokojenost a nic nekalilo jeho štěstí. A tak ani jeho myšlení nemůže být na pozitivní úrovni, pokud jeho duši trápí a ruší negativní představy.

Nyní si dovolím uvést pár citátů. Tato slova byla sice možná poprvé vypovězená již před mnoha léty, avšak stále stojí za to si je připomínat:
„Jsi to, co jíš“
„Jsi to, na co myslíš.“
„Jsi tak starý – nebo mladý – jak se cítíš.“

Jistě mi dáte za pravdu, že tyto citáty se netýkají pouze citů, ale také výživy a mnoha dalších záležitostí. Že tato slova pořád platí a myslím že budou platit tak dlouho, dokud svět bude světem. Člověk může v životě dokázat opravdu hodně a nikde není psáno, že se mu nepodaří proměnit své sny ve skutečnost. Jedním z klíčů ke všem úspěchům je však právě to zářící zdraví.

Hlavním tématem tohoto článku je duševní síla. Dosud jsme si však pořádně neřekli, co to vlastně duševní síla je, a hlavně jak ji lze získat. Myslím, že je nejvyšší čas to napravit. Nejdřív ale považuji za nutné upozornit, že duševní, neboli psychická síla není totéž co síla duchovní. Pokud chceme, aby dítě bylo psychicky silné, je především zapotřebí, aby jeho jednota s rodiči byla úplná a stálá. Dítě totiž považuje vnitřní vlastnictví svých rodičů také za svoje. Na to mají pochopitelně právo a nárok. Když rodiče pozorují, že jejich dítě se neobejde bez jejich příkladu, dělá jim to samozřejmě radost. Všichni víme, že psychická síla není nekonečná, a že ji lze zdolat. Na druhé straně duševní síla je jedním z faktorů, které pomáhají člověku být silný a rozvíjet se. Člověk může postupně svoji duševní sílu zvyšovat. Je to dokonce nutné.

Někomu by se možná mohlo zdát, že strava a psychická pohoda spolu nijak nesouvisí. Opak je však v tomto případě pravdou. Mezi potravou, kterou jíme a naším psychickým stavem totiž existuje velmi úzká spolupráce. Proto i ty nejlepší potraviny mohou našemu tělu hodně škodit, jsou-li pocity, které panují během jídla negativní. Pokud nás tedy trápí únava, rozčílení, strach, žárlivost, či jakékoliv jiné rozrušení, měli bychom se nejdřív uklidnit, a teprve pak jíst nebo pít. Okolnosti za kterých jíme by neměli být negativní. V opačném případě, mohou nastat nepředvidatelné, nepříjemné reakce. Potrava se například nestráví dobře a odmění se našemu tělu jedovatými látkami. Budeme-li však dbát o to, aby v našich domácnostech panovala při jídle, veselá, příjemná a šťastná atmosféra, pak si s největší pravděpodobností nevzpomeneme na nějaké nedůležité maličkosti, kvůli kterým bychom se za jiných okolností byli schopní i zlobit, nebo nad nimi jednoduše mávneme rukou. A nic nebude bránit tomu, aby jídlo bylo skutečně příjemnou záležitostí. Další velkou výhodou je skutečnost, že v tom případě bude naše zažívací ústrojí bude vitální a připravené přijímat potravu. Vylučovací orgány budou zase připravené starat se o odpad, který do těla nepatří, a proto z něj musí pryč. Díky tomu všemu je pak potrava přijatá v té nejlepší formě jaká může být. V případě že jíme s požitkem, potom jsou veškeré pocity konstruktivní. Poskytují potřebnou sílu a energii nejen tělu, ale i duše je díky nim silnější.

Jak ale dosáhnout toho, aby nám jídlo přinášelo skutečný požitek? Jedním ze způsobů je říkat si následující slova: „Chci získat zářící zdraví a já to dokážu!“ Tohle souvětí bychom si měli zopakovat pokaždé, když jíme. Kromě toho je prospěšný i úsměv a smích. Vězte, že není lepší podpory pro zažívání, než když vždycky, když se najíme spokojeně a radostně usmíváme.

Krystyna Kędziorová


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.