V každé době ovšem platí, že správné maminky se vždy snaží dát dítěti to nejlepší a tak zajistit všechny jeho potřeby. Pro dítě je vždy nejdůležitější blízkost matky, vůně jejího těla a mléka. Děti výhradně ukládané do kočárku jsou ošizeny o rodičovskou náruč a není se pak co divit, že často pláčou. Proto by rodiče měli najít rozumnou míru pro nošení dítěte v šátku a vození v kočárku. A maminka ta dokáže nejlíp vycítit, co její dítě potřebuje, neboť má přirozený instinkt chování ke svým dětem a mateřskou intuici. Tudíž je ideální pro dítě začít ho nosit v šátku co nejdříve po porodu, protože zátěž miminka pro záda maminky je jen o něco menší než v těhotenství a tak si postupně, jak dítě roste, maminka posiluje zádové svalstvo a těžiště, které je vychýlené těhotenstvím se vrací zpět do přirozené polohy. Tím, že nosíte děti pouze v rukách, zapojujete pouze některé zádové svaly a tak snadno dochází k jejich přetížení a záda posléze bolí. Doporučuje se nošení dětí na těle, protože podle odborníků se tak zabraňuje poporodním depresím a ty mohou být spuštěny třeba i tím, že dítě je velmi plačtivé a taková máma pak nestíhá nic kolem domácnosti a na odpočinek jí už nevyjde žádná chvilka. A jelikož dítě, které pláče, potřebuje blízkost matky, je namístě mu ji dopřát.

V šátku se děti cítí bezpečně a postupně tak nabývají odvahu objevovat neznámé věci, neboť děti na počátku pozorují svět z bezpečné náruče svých rodičů a poté, když získají jistotu, tak se osamostatňují. Není tajemstvím, že dítě v šátku slyší dech a srdeční ozvy mámy podobně, jako slýchalo před narozením. Dítě vnímá mámu podle její specifické vůně a pohyby, které matka vykonávala při chůzi, jsou shodné, jaké dítě pociťovalo v bříšku mámy. Šátek tak napodobuje omezený prostor dělohy a skrčená poloha dítěte v něm je podobná poloze dítěte v děloze. Proto děti, které jsou pouze ponechány v kočárku nebo v ohrádce, nemají nic, co by jim známé prostředí dělohy připomínalo a tak pociťují nejistotu v cizím prostředí. Miminka nošená v šátku, ať na boku, na břichu nebo na zádech se vyvíjejí lépe než děti, které zůstávají po většinu dne v postýlce. Platí to stejně pro motorický, ale i poznávací a citový vývoj. Nemusíte se obávat závislosti dítěte na nošení v šátku, neboť později se dítě samo bude snažit jednat samostatně. V prvním roce se miminko nedá rozmazlit a je důležité uspokojovat jeho potřeby. Obava, že děti nošené v šátku se nenaučí správně lozit a chodit je naprosto zbytečná, což mohou potvrdit všichni, kteří již své potomky, odnosili. Maminky totiž při běžných činnostech šátkem pohybují a to vede ke správnému přizpůsobování činnosti svalů. Pro novorozeňata je nošení v šátku nejpřirozenější způsob trávení času. Výzkumy zabývající se chováním dětí opakovaně potvrzují, že styl „odděleného“ rodičovství podporuje hlubší a častější obavy dítěte dohromady s poruchami chování.

Čas strávený péčí o děti se místo období radosti stává rutinou. Matky se vracejí z mateřské dovolené do zaměstnání kolikrát dříve než ve třech letech dítěte a batole tak ztrácí neustálou přítomnost mámy a toto odloučení vnímá jako odmítnutí a jeho duševní vývoj strádá. Oproti tomu nošením dítěte v šátku a tak neustálou blízkostí matky, dítě získává pocit naprostého přijetí.

Karin Šimovcová