Bylo by však chybou nepřiznat si otevřeně, že ani životní styl, který většina z nás vede, našemu zdraví příliš neprospívá. Jsou však mezi námi i lidé, kteří jsou odhodlaní se o své zdraví starat a své rozhodnutí mění v činy. Starat se o své zdraví, to by jistě rád dělal každý, protože člověka, který by se chtěl dobrovolně potýkat s jakýmikoliv zdravotními problémy, bychom hledali opravdu velmi těžko a jsem si téměř jistá, že takové hledání by bylo marné.

Teď se nasouvá otázka, proč takových lidí, kteří o své zdraví skutečně pečují není víc? Přitom všichni dobře víme, že ten, komu zdraví chybí, nedokáže být v naprosté pohodě, není schopný žít plný život, ani není zcela spokojený, i kdyby měl třeba všechny materiální „poklady“, jaké si jen člověk dovede představit, a po jakých může toužit. Odpověď na výše uvedenou otázku není až tak složitá. Dnešní svět žije příliš rychle. Doba je hrozně uspěchaná. Lidé musí denně zařizovat řadu nejrůznějších věcí, a pak jim na péči o tu vzácnost, které se říká zdraví, zkrátka nezbývá čas, protože zátěž a rychlost jsou těmi faktory, které řídí jejich život. Myslím, že kdyby se v naší době najednou objevil někdo, kdo žil někdy kolem roku 1900, velice by se podivil, ba co víc doslova by žasl nad způsobem života současných lidí a nechtěl by věřit vlastním očím. A kdybychom mu nabídli, ať si takový život vyzkouší… No, možná by neodmítl, ale zvládnout, a hlavně stihnout současné poměry, by nejspíš bylo nad jeho síly. Nesnadný životní úkol, který se snaží plnit každý z nás, je tedy úplně si nezničit zdraví, a přitom stihnout dnešní životní tempo. Nutno podotknout, že toto tempo bylo lidem, kteří žili v minulém století ještě cizí.

V současné době všechno podléhá „modernizaci“ a „racionalizaci“. Lidé věří, že jsou zdraví, když se zdá, že jsou na první pohled na venek v pořádku, když se jim nevede špatně a když neví o žádných zvláštních potížích, které by je trápily. Vypadá to, že člověku, který o sobě mluví podobným způsobem skutečně nic neschází, viďte? Jenže i v tomto případě zdání klame. To, že má někdo pocit, že je v pořádku a bez specifických obtíží, totiž bohužel nemusí vždycky znamenat, že daný člověk přímo září zdravím. Často se přece stává, že člověk vypadá na venek zdravě a v pohodě, ale kdyby bylo možné nahlédnout do jeho mysli nebo duše, uviděli bychom, že tento člověk ve skutečnosti velmi trpí a potřebuje pomoc. Pravda je taková, že potřebujeme spoustu „přátel“, kteří nám pomáhají, abychom to dnešní tempo ustáli, a nepřišli nejen o zdraví, ale i o rozum. Mezi Takové „přátele“ patří například již výše zmíněný tabák, alkohol, ale také káva, limonády, nejrůznější medikamenty apod. Zkusme si teď představit, že by nás všichni tito naši mnohdy pravidelní povzbuzovatelé najednou opustili, tak jako občas člověka opouští přítel. Zkrátka by tady náhle už nebyly. Asi by nám bez nich nebylo moc veselo a do zpěvu, co říkáte? Samozřejmě bych nechtěla být špatným a pesimistickým prorokem, ale je bohužel dost možné, že některé osoby by takovou situaci neustály a zhroutily by se. Možná bych mezi nimi byla i já, těžko říct.

Lidé si kolikrát nedokážou ani představit, co to skutečně znamená doslova kypět zdravím. Zdá se to vskutku neuvěřitelné, ale je to bohužel tak. Pokusím se vám nyní pojem „zářící zdraví“ alespoň trochu přiblížit. Jedná se o pocit, při kterém je člověk doslova plný života, dokonce až moc. Takové osobě nezáleží jenom na tom, aby nějak zvládl své zaměstnání a pracovní povinnosti, nýbrž chce být aktivní i ve svém soukromém životě. Má své cíle, kterých touží dosáhnout, a nejde pouze o cíle běžného každodenního charakteru. Jen tak něco nepřipraví tohoto člověka o nadšení. Navíc má jasnou mysl a nezná únavy. Po uvedeném popisu, si s největší pravděpodobností budete umět zářící zdraví prakticky představit. Tato věc však patří k těm, které se musejí nejdřív zažít, abychom je byli schopni pochopit.

Hledat člověka kypícího zdravím, plného nadšení a ctižádosti, a doslova nabitého energií, to by byl asi běh na hodně dlouhou trať. Myslím, že by to bylo skoro jako hledat jehlu v kupce sena. Ale neopovážila bych se tvrdit, že takoví lidé v dnešní době už neexistují, to rozhodně ne. Možná, že právě vy znáte nějakého takové šťastlivce nebo jím dokonce sami jste! Moc bych vám to přála. Zářit zdravím, po tom touží každý, byť třeba jen někde v skrytu své duše. V tomto případě má však každý stejnou šanci na úspěch, věřte mi. Nový rok je sice už dávno za horami, ale na dobré předsevzetí není nikdy pozdě.

Ovšem, aby člověk vůbec mohl něco udělat, musí nejdřív vědět, jak to udělat. To je naprosto jasné a normální, že ano? Ani v případě zářícího zdraví to není jiné. I tady musíte vědět jak na to a znát tzv. „know-how“. Je zkrátka nutné znát správný postup. A jaký to vlastně je? V tomto případě se neobejdete bez vytrvalosti a trochy trpělivosti. Snad by bylo lepší, kdyby té trpělivosti bylo víc než jen trocha. Být zcela zdráv, plní pohybu, elánu a vitality, to by se klidně od dnešního dne mohlo stát vaším životním cílem, co vy na to? Jistě pak budete spokojenější. Postačí jen úprava životního stylu a zpomalit. On stres a spěch stojí za řadou problémů, nejen zdravotních. Navíc, když se budeme snažit žít pomaleji, alespoň si ten život víc a lépe vychutnáme.

Krystyna Kędziorová