Muži a jejich neslyšení
N
aprosto chápu, že ženy neobyčejně rozčiluje a dopaluje, když to někdy vypadá, že je manželé nebo partneři vůbec neposlouchají a reagují úplně jinak, než by si ony představovaly. Proto si dovoluji pánům poradit, aby neuhýbali pohledem, když si příště bude partnerka ověřovat, jestli slyšeli, že mají třeba pověsit prádlo. Nezkoušejte si také vymýšlet nějaké výmluvy. Ale přiznejte se jako správný chlap, že jste zkrátka neslyšeli a poproste manželku, aby vám zopakovala, co máte udělat. Dámy chci zase poprosit, aby se v takových situacích zkoušely ovládat vztek. Já vím, že to není vůbec jednoduché. Ono to totiž někdy vypadá, že vás manžel ignoruje. Tak tomu však není. Netvrdím to já, ale současní vědci.
Britský chirurg John Phillips udělal experiment, za který mu budou vděční snad všichni muži na světě. Pomocí tohoto experimentu se totiž zjistilo nebo možná potvrdilo, že muži doopravdy nezřídka vnímají pouze jistá slova. Odborně se i tento jev dal považovat za selektivní sluch. Ale jestli se na to budou dívat stejně i manželky a partnerky, to už je další věc. Možná vám již delší dobu vrtá hlavou, jak je to možné, že ženy slyší skoro všechno, zatímco muži si, dejme tomu, vybírají co uslyší. Tento „problém“ vysvětlil sexuolog Jaroslav Zvěřina takto: „Není pochyb o tom, že mužský a ženský mozek jsou organizovány odlišně. Ženy jsou vůbec schopny svoji pozornost věnovat více podnětům najednou. Muži jsou v tomto směru více specializováni a rozdělit pozornost se jim nedaří tak snadno. Fyziologickým podkladem toho rozdílu je existence většího počtu mozkových drah, které spojují obě hemisféry, u žen ve srovnání s muži. Rozdíl v pozornosti pro specifická témata je pak opravdu spíše v zájmech. Muži více myslí na sex, sport, jídlo a hry. Ženy jsou empatičtější.“
Doktor John Phillips pochopitelně na výše zmíněném experimentu nepracoval sám. Pomáhali mu ještě jiní vědci i univerzitní nemocnice z Norfolku a Norwiche. Experiment by měl dokazovat skutečnost, že jsou slova, která vnímají víc muži, ale jsou i taková, která vnímají více ženy. Samozřejmě i v tomto případě platí, že každé pravidlo má výjimku, která jej potvrzuje. Zajímá vás, jak tento experiment vlastně probíhal? Byl vytvořen seznam určitých slov. Ocitli se na něm třeba slova jako fotbal nebo pivo. Předpokládalo se, že tato slova budou znít zajímavě a lákavě hlavně mužským uším, zatímco na slova jako nakupování nebo čokoláda, která rovněž na seznamu nechyběla, budou reagovat spíš ženy. S obsahem zmíněného seznamu bylo pak seznámeno čtyřicet mužů a čtyřicet žen. A jaké byly výsledky experimentu? Vlastně se dá říct, že závěry nebyly příliš překvapivé. Je ale pravda, že muži si skutečně lépe vybavovali „mužská“ slova. Pro ženy byla zase příjemnější myšlenka na čokoládu, šminky a plenění obchodů. Takže v podstatě experiment dopadl tak, jak se předpokládalo. Selektivní sluch však není výsadou mužů, ale mají ho také ženy.
Myslím, že nyní je ta správná chvíle, abychom se dozvěděli, jak se na celou věc dívá sám autor studie. Tento muž uvedl: „Dlouhou dobu mi mé pacientky říkaly o tom, že mají jejich partneři selektivní sluch, takže pro mě byla docela zábava zjišťovat, zda se v tom, co říkají, ukrývá trocha pravdy.“
Nyní si připomeneme situaci, kterou všichni muži i ženy určitě důvěrně znají. Chlap sedí na gauči. Zatímco jeho levá ruka hladí pejska, který si hoví vedle něj, ta pravá drží lžíci a nabírá ní polévku z talíře. Pokud je někdo levák, to bude s největší pravděpodobností obráceně a polévku bude nabírat levá ruka. Mužovy oči jsou přilepené na televizní obrazovku, na které právě běží přehled sportovních výsledků. To už je na jednoho chlapa docela dost činností najednou, ne? Zrovna v tu chvíli partnerka nebo manželka pocítí potřebu se svěřit například s tím, že v kanceláři, kde pracuje došel barevný toner v tiskárně, a že na výměnu musí počkat až do zítřka. Jelikož většina mužů je na takovou situaci zvyklá, řeší ji zkušeným přitakáváním. Dokonce u toho nevylijí polévku. Jednou za čtvrt minuty je jejich tohle uznalé přikývnutí hlavou silnější. Aby manželka viděla nebo si alespoň myslela, že muž jeví zájem o to, co mu říká. Za pouhou minutu po tomto „rozhovoru“, když žena odejde, bude muži nejspíš jasné, že ten zápas, který nedávno Slávia opět prohrála, byl již sedmý v řadě. Ale kdyby se ho v tom okamžiku někdo zeptal, jestli v práci jeho manželce chybí svorky nebo toner v tiskárně, nevím, nevím, zda by si vzpomněl. Pravděpodobně by si musel tipnout a spoléhat na to, že mu tip vyjde. Ženě, která chce, aby ji muž plně vnímal, nezbývá nic jiného než upoutat partnerovu pozornost. Není to tak těžké, jak se zdá. Stačí jen říct správnou věc ve správný čas. Žena může svému manželovi říct třeba něco v tom smyslu: „Miláčku, díváš se na fotbal? Ta Slavia zase prohrála, viď? Asi jim zvlhl nebo úplně došel střelný prach. Je, když jsme u toho, co došlo – v práci nám došel barevný toner, teď by sis u nás další červenobílé nálepky nevytiskl.“ Taková řeč by snad zaujala každého chlapa, když už ne na pár minut, tak přinejmenším na pár vteřin.
Než se příště rozčílíte, když manžel opět nebude reagovat, jak byste potřebovala, vzpomeňte si na to, že to není jeho vina, že má selektivní sluch. Nezapomínejte také na to, že i my ženy máme tento selektivní sluch. Takže jsme na tom v podstatě stejně jako oni. Snažte se se svým mužem komunikovat. Komunikace je ve vztahu dvou lidí velice důležitá. Neplatí to jenom pro manžele, ale pro jakýkoliv mezilidský vztah.
Krystyna Kędziorová