Výzkum se prováděl v souvislosti mezi stravou a zubními kazy u Eskymáků, Indiánů, Polynésanů, Aboriginců, Maorů, afrických a peruánských kmenů a obyvatel švýcarského údolí Loetsch. Jedna skupina se stravovala tradičně, jiná měla přístup k moderní civilizační stravě. Výzkumem mělo být prokázáno, že obyvatelé průmyslových států nemusí nutně podlehnout evolučnímu osudu, degeneraci, ale každý má možnost se jí vyhnout volbou své stravy. Výsledky pozorování ukázaly, že civilizační strava zapřičínila větší kazivost zubů a zužovala čelist. Lidé dýchali často ústy, měli oslabenou imunitu a byla více rozšířena TBC. Izolovaně žijící národy měly pravidelné zuby v řadě, zřídka zkažené a hezky tvarovaný obličej. Navíc byly vyrovnané, odolné a zářila z nich veselost a spokojenost. Tento výzkum umožnil poznatek, že tito lidé jsou spokojení s potravinami, které jim nabízí okolní příroda.

Stravovací zvyklosti různých přírodních národů:

Eskymáci - jedli ryby všeho druhu, hlavně lososy, jikry, tulení maso, lachtany, mrože a soby. Zkvašený obsah sobího žaludku byla oblíbená zelenina. Syrová játra dostávaly děti. Maso se často jedlo syrové. V jídelníčku nechyběly mořské řasy, bobule mechů, bahenní borůvky a ostružiny, traviny a květy, kořeny a stonky anděliky.

Severoaneričtí Indiáni - jedli ryby a jejich jikry, mořské řasy, lesní zvěř. Děti dostávaly kostní dřeň. Také jedli bobule, pupeny a kůru stromů v zimě (v době nouze).

Obyvatelé And a Kordillér - jedli hlavně kukuřici, fazole, zeleninu, ovoce. Kromě toho ptáky, vejce a maso, jikry a řasy.

Kmeny vegetariánů v Africe - jedli rýži, kukuřici, fazole. Kromě toho kořen kassa, batáty, jamy, tropické plody, hlavně banány, zelené rostliny, planou zeleninu, byliny, palmový olej a máslo. Ryby a maso zřídka.

Obyvatelé švýcarského údolí Loetsch - jedli hlavně žitnou kaši, domácí žitný chléb z vlastní zahrady, mléko a sýr, zeleninu a jen málo masa.

Sikové a Hunzové v Indii - jedli pšenici, mléko a mléčné výrobky, luštěniny, zeleninu, ovoce a skoro žádné maso.

Jana Bičaniková