Mobbing je cílevědomé a dlouhodobé ubližování spolupracovníkovi. Agresor používá většinou rafinované intriky, které vypadají navenek neškodně, oběť zesměšňuje, osočuje, ironizuje, podceňuje, přehlíží, obviňuje a pomlouvá.

Bossing je šikana ze strany nadřízeného. Tady rovněž agresor útočí na svou oběť jak při mobbingu, ale navíc zneužívá svého nadřazeného postavení. Oběti ukládá úkoly na poslední chvíli, přetěžuje ji prací nebo naopak ukládá práci pod úroveň její kvalifikace. Hotovou práci pak nepřiměřeně kritizuje a nikdy nic nepochválí.

Oběť bossingu přichází i o mimořádné odměny a prémie. Ty jsou udělené protekčním pracovníkům za pochlebování a donášení na své spolupracovníky. Nikoliv za vykonanou práci.

Oběť je díky šikaně nejistá, stresovaná a mohou se dostavit zdravotní problémy jako deprese, bolest hlavy, únava, nechutenství, poruchy spánku a srdeční potíže. Oběť má strach ze selhání, izoluje se od kolektivu a podává menší pracovní výkon nebo začne dělat chyby. Tato situace převážně končí tím, že šikanovaný pracovník sám odejde a někdy musí dokonce vyhledat pomoc lékaře. Je zajímavé, že terčem šikany se stávají nejvíce mladí lidé do 29 let a pak ženy nad 45 let.

Mobbing ani bossing není pro podnik přínosný. Na pracovišti, kde má hlavní slovo agresor se špatně pracuje. Zaměstnanci nejsou odměňovaní podle svého výkonu, to je demotivuje a mnozí raději odejdou. Když z podniku odejdou kvalifikovaní a zkušení pracovníci, je to v neprospěch firmy.

Jarmila Jalowiczorová