Mohou nás vysát až k smrti?

K rucifix, česnek a kožený obojek na krk. Všechny tyto zaručené protiupírské propriety vám budou k ničemu, pokud se setkáte s upírem psychickým. Jen tak se mu neubráníte. Prý si vás připraví, naladí a zbaví toho nejcennějšího, co máte - vysaje vám energii! Co dělat, abychom kvůli těmto zákeřným bestiím neztratili jiskru do života?

Končí obvyklá firemní porada a kolegové se pomalu rozcházejí. Opět se v malých hloučcích trousí po chodbách a svěřují se jeden druhému. Popisují, že se cítí jako po doběhnutí maratónu. Znavení, malátní, prostě vycucnutí. Není to poprvé. Vyčerpávající mítink se opakuje týden co týden se stejnými následky. Jsme přepracovaní, domnívají se zaměstnanci. Ve skutečnosti se bohužel mýlí. Jejich nadřízená je totiž ukázkový psychický upír, který se živí energií ostatních. Sama o tom neví, její schopnosti však všechny kolem ničí. Proč bere sílu jiným lidem?

Duševní energie je v podstatě jako krev. Proniká do všech orgánů a buněk a její ztráta se okamžitě projevuje na zdraví člověka. Energetičtí, jinak také citoví či psychičtí upíři jsou údajně všude kolem nás. Je možné je potkat v prostředcích městské hromadné dopravy, v restauracích, ale také na pracovišti, a dokonce i ve své domácnosti. Americký psycholog Albert J. Bernstein tvrdí, že na první pohled často působí velice důvěryhodným dojmem a snadno získají přízeň okolí. Upírají na vás zrak, jejich výraz vás ohledně jejich záměru nenechá na pochybách. Myslí si, že vás mají v moci. Nějakým záhadným způsobem umějí udělat výborný první dojem, který je jejich silnou zbraní a o poznání snadnější, než pro ostatní. Velmi často o své „dárce“ pečují, milují je a nemohou bez nich žít.

Energetičtí upíři jsou rozdělováni do dvou skupin, na „sluneční“ a „měsíční“. Ti sluneční jsou údajně agresivní a energii z lidí sají bez skrupulí. Sílu jim neodevzdáváme dobrovolně, ale vždy při rozčilení se energie zbavujeme a odhazujeme ji. Nutí nás, abychom byli jejich dárci, my však poté churavíme. Měsíční typ energetických upírů naopak čerpá energii ze svých obětí pomalu a nenápadně. Existuje hypotéza, že si lidé tímto druhem energetického upírství pouze vynahrazují přirozený nedostatek životní energie. Může se jednat o nemocné, či ustrkované jedince, kteří si své nedokonalosti kompenzují hromaděním energie druhých.

Upíra údajně nejčastěji vyprovokuje nějaké emoční hnutí, především negativní, jako je např. strach, vztek, závist, nenávist a podobně. Tyto se pak v podobě silné emoční energie uvolňují do okolního prostředí. Vampýr se pak nasává touto energií jako houba. V podstatě se lidé i sami přičiňují mnohdy o „výživu“ energetických upírů.

Nejsnazší ochranou proti energetickým upírům je vyhýbat se jim. Když se s ním už střetnete, nedívejte se mu do očí. Chraňte si svá energetická centra, jako např. solar plexus a střed mezi obočím (6. čakra), podle nauk východní medicíny. Zachovejte vnitřní klid a víru ve své schopnosti. Současná americká psychiatrička Dr. Judith Orloff zase doporučuje techniku energetické bubliny. Stačí si údajně představit, že vaše tělo obklopuje jakási skořápka z jasného bílého světla, jež funguje jako štít. Odráží všechny negativní energie a umožňuje přístup k těm pozitivním. Také si při setkání a komunikaci s nepříjemným člověkem představujte, že je mezi vámi zrcadlo natočené odrazovou plochou k němu.

Energetičtí upíři vás energie nezbaví nikdy docela. Svým obětem však mohou obrátit život zcela naruby a přivodit jim různé nemoci. Odborníci proto radí poslouchat své smysly. „Při kontaktu s otravnými lidmi pozorujte, co se vám odehrává v mysli i těle. Začne-li vás bolet hlava, platí vysoká pravděpodobnost, že máte tu čest s upírem. Běhá-li vám mráz po zádech, opět vsaďte na upíra,“ míní Bernstein. Existuje však i docela jiná hypotéza. Podle ní totiž energetičtí upíři vůbec neexistují. Jejich údajné řádění je ve skutečnosti výmluvou „vysátých“ jedinců, kteří zkrátka nedokáží obstát v nelehkých životních situacích. Je tato domněnka reálná? Možná ano. Je však potřeba dodat, že mnoho provedených zkoumání, stejně jako „upířích signálů“, hovoří o opaku.

Jana Bičaniková


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.