Dopis obsahoval tyto požadavky: okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování „Zpráv“ (deník vydávaný sovětskými okupanty). V případě, že nebudou splněné požadavky do pěti dnů a lidé ani pak nevstoupí do generální stávky, slibuje Jan Palach, že jeho čin upálení budou následovat další lidé.

Jan Palach byl následně hospitalizován na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze. V nemocnici byl s ním natočený rozhovor, kde hovoří o příčině svého činu. Jan Palach své jednání vysvětloval jako protest proti potlačování svobody a proti pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.

Mladý student Jan Palach nesl velmi těžce situaci, která vznikla 21. srpna 1968. Účastnil se různých akcí, které vyjadřovaly nesouhlas, se vstupem cizích vojsk na území Československa.

Zdravotní stav Jana Palacha sledoval v rozhlasových zprávách se zatajeným dechem celý národ. Tři dny po zapálení Jan Palach zemřel. I přes obrovskou péči a snahu lékařů podlehl popáleninám třetího stupně na 85 % těla. 25. ledna 1969 byl pochován a pohřeb byl celonárodním protestem proti okupaci Sovětskými vojsky. Tento protest měl ohlas i v zahraničí.

28. října 1991 byl Janu Palachovi in memoriam propůjčen Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy.

Jarmila Jalowiczorová