Dokonce ani nejde dopředu odhadnout, jak se bude vyvíjet. Co se týče dalších mimokloubních příznaků, ty se u Bechtěrovovy choroby vyskytnou mohou, ale nemusí. Pokud o sobě zmíněné příznaky dají vědět, jde o záněty, které mohou kromě kloubů postihnout oči, úpony, střeva, občas také kůži, či aortu.

Zjistit přesnou příčinu onemocnění se dosud lékařům nepovedlo. Je však již známo, že jím obvykle onemocní osoby, jejichž antigen B27 na bílých krvinkách je pozitivní. Takových lidí je v běžné populaci přibližně 9 %. Až 96 % osob bechtěreviků se potýká s tímto problémem. Za faktor, který často nemoc provokuje, je považována normální střevní nebo jiná infekce. Nesmíme však zapomínat, že řeč je o dědičné nemoci.

Skutečnost, že Bechtěrevova choroba postihuje především mladé muže, je pro pacienty velkou nevýhodou. Tito lidé totiž vypadají dobře a dosud neměli žádné zdravotní problémy. A tak není divu, že ošetřující lékař neodhalí nemoc hned. Pacient se může dostat ke specialistovi dokonce až po několika letech. Teprve ten pak stanoví diagnózu. Typickým projevem Brechtěrevovy choroby je tzv. zánětlivá bolest v kříži. Jedná se o bolest klidová, která se ozývá zejména v noci. Kvůli ní se postižení k ránu probudí, vstanou a cvičí. To jim přinese úlevu od bolesti. O mužích se zmíněnou nemocí se z legrace říká, že jsou z nich výborní manželé, protože brzy vstávají a pak nejen cvičí, ale také připravují snídani pro celou rodinu. Navíc z toho mají zisk, i když asi ne zrovna ten peněžní. Tím samozřejmě nechci říct, že zdraví muži jsou špatní manželé a otcové.

Tato nemoc postupuje různě. Některé muže potká takové štěstí, že jejich zánět zůstane v křížovém skloubení. Existují však i případy, kdy se zánět se zmíněným místem nespokojí a cestuje dál po páteři. Výsledkem jeho cestování je typické tuhnutí páteře, to přichází postupně a různě rychle.

Jak se říká, není takové bolístky, aby na ní léku nebylo. Každé pravidlo má sice výjimku, která jej potvrzuje, ale Bechtěrevova choroba takovou výjimkou rozhodně není. A jaké léky užívají pánové, do jejichž života vstoupila zmíněná nemoc? Základ léčby tvoří tzv. nesteroidní antirevmatika, tedy léky, které působí proti zánětu a tím tlumí bolest. Léčit se lze také prostřednictvím cvičení. Také fyzikální, či lázeňská léčba je vhodná. Díky ní může pacient někdy pociťovat úlevu dlouhodobě, navíc brání klouby a páteř před ztuhnutím i tomu, aby nedošlo k omezení funkce hrudníku, což s tuhnutím souvisí. Právě omezení funkce hrudníku může být hlavním viníkem, pokud pacient začne mít potíže se srdcem nebo s oběhem. Nejčastěji prostřednictvím injekcí aplikovaných do bolavých kloubů a vazů se do těla postiženého dostávají kortikosteroidní látky. Jestliže jsou postiženy klouby na rukou a nohou, pomohou léky, které zabírají i u dalších forem revmatismu. V současné době se používá také biologická léčba. Jedná se opět o léčbu injekční, která blokuje klíčové prozánětlivé faktory v krevním oběhu. Tato moderní léčba je však drahá, a proto je poskytována pouze pacientů, kteří jsou zánětlivě velmi aktivní a pacientům s mnohočetným postižením. Jak již bylo výše uvedeno, nemoc není vyléčitelná, lze ji však tlumit. Další věcí, o které už také byla řeč, je fakt, že ze začátku je průběh onemocnění nepředvídatelný. Proto někomu stačí, když si sem tam vezme nesteroidní antirevmatika a cvičí, zatímco stav jiného člověka se stejnou diagnózou se zlepší teprve po moderní biologické léčbě.

Při léčbě Běchtěrevovy choroby je ale nejdůležitější režimová léčba. Tato léčba závisí na pacientovi a řadíme k ní všechno, co může sám nemocný uddělat pro to, aby mu bylo lépe. Každý pohyb, jež dovede tlumit bolest, a zároveň rozhýbat hrudník se počítá. Sportu nebo cvičení by se měl postižený věnovat pravidelně, nejlépe každý den. Nemocný by měl při rozhodování, jaké cviky bude cvičit brát ohled na svůj věk a na stav svých ostatních kloubů. Vliv diety na nemoc je hodně diskutabilní téma. Pacientům však obvykle hrozí vyšší hladina kyseliny močové, proto lékaři doporučují nekonzumovat velké množství červeného masa a silné vývary. Omezit je nutné také přísun luštěnin, mořských plodů a bohužel i čokolády by měli tito lidé jíst méně. Zato je třeba dbát, aby dostatečně a pravidelně pili. Piva se to však netýká. Na tento oblíbený nápoj se rovněž vztahuje omezení. Lékaři vřele doporučují lázeňskou léčbu, jejíž součástí je rehabilitační, dietní i režimová léčba. Díky lázeňské léčbě bývají tito lidé funkční a práce schopní po celá léta.

Samozřejmě, že i člověk se zmíněným postižením potřebuje pracovat. Při výběru zaměstnání však nesmí zapomínat na svůj zdravotní stav. Právě zdravotní stav by měl být v tomto případě hlavním rozhodčím. Pokud dostane nemocný nabídku práce na směny, či práce, při které hrozí náhlé změny teplot, měl by ji odmítnout. Stejně jako práci v jednotvárné poloze, která se nemění. Lidé s Běchtěrevovou chorobou naopak potřebují mít i v zaměstnání možnost si zacvičit nebo častěji změnit polohu, dále samozřejmě pravidelnost práce a vhodné klima.

Já pevně doufám, že dědičná choroba, které se týkal dnešní článek se obloukem vyhne nejen mladým mužům, ale i ženám, zkrátka všem lidem, a že ti, kterým tato nemoc již komplikuje život, se nevzdají a budou s ní statečně a vytrvale bojovat. Však on jednou někdo najde nějaký lék, který jich jejich potíží úplně zbaví.

Krystyna Kędziorová