Pokud muže vzrušuje partnerka v hezkém spodním prádle nebo na vysokých podpatcích, není na tom nic zvláštního. Není to ještě fetišismus. Fetišistu dokáže vzrušit a uspokojit pouze partnerka, která má konkrétní oblečení nebo obutí. Tyto věci fetišistu vzrušují víc než samotná partnerka a jsou k uspokojení nezbytně nutné. Partnerka je až na druhém místě. Sexuálním objektem se stávají určité věci.

Podle J. Bancrofta je sexuální fetišismus rozdělený do tří základních typů podle motivačních signálů.
?    Člověka vzrušuje pouze část partnerova těla, například nohy, prsa, vlasy. O samotného partnera fetišista nemá zájem.
?    Neživé prodloužení těla. Tím je myšleno, že člověka vzrušuje oblečení, obutí nebo doplňky na partnerovým těle. Jedná se především o spodní prádlo, boty na vysokém podpatku nebo korzet. I v tomto případě fetišistu vzrušují výhradně tyto doplňky a ne partnerka.
?    Specifické látky. Jedná se především o latex, kůži, PVC, gumu a angorské svetříky. Fetišistu vzrušuje na těchto látkách jejich vzhled, vůně, elastičnost a příjemný pocit na dotek.

Fetišisté se dále můžou zaměřovat na zvířata, mrtvoly, sochy, na nečistoty na lidském těle nebo na oheň. Nejedná se však o zoofilii, nekrofilii, mysofilii nebo o pyrofilii. Fetišista nemusí být například v kontaktu se zvířetem nebo mrtvolou aby dosáhl sexuálního uspokojení. Stačí mu mít třeba jen obojek od psa nebo obrázek mrtvoly a při tom masturbovat.

Fetišismus není většinou nebezpečný. K nezákonnému jednání však může dojít například, když se fetišista snaží ukrást luxusní spodní prádlo z cizí prádelní šňůry.

Jarmila Jalowiczorová