Celer je zelenina, koření i lék
C
eler pochází už z dávnověku. Zmiňuje se o něm ve svých básních i Homér, ale ještě dříve jej znali ve starém Egyptě. Řekové a Římané pěstovali i odrůdy naťové a jemné odrůdy řapíkové, jejichž listové řapíky přihrnovali zeminou, aby k nim nemohlo světlo a zůstaly bílé. Tehdy byl celer symbolem smutku a smrti. Byl zasvěcen bohům podsvětí, pojídán na pohřebních hostinách a ve věncích pokládán na hroby.
Ve středověku ho používali do polévek, pod hovězí pečeni či do salátu. V Evropě se začal pěstovat až po třicetileté válce, v Česku je znám od 17. století. U nás se pěstují dva druhy celeru: celer bulvový (pro zdužnatělé kořeny) a celer řapíkatý (pro zdužnatělé řapíky listů). Jedná se o dvouletou rostlinu z čeledi miříkovité.
Celerová nať i dužnina bulev obsahují mnoho důležitých látek, jako jsou bílkoviny, vitamíny B1, B2, PP, významné množství vitamínu C, i řadu minerálních látek. Vitamíny skupiny B jsou velmi důležité např. pro zdravou kůži, nehty a vlasy, správnou funkci jater a střev, ale i pro „silné nervy“. Jejich dostatek v těle napomáhá člověku k udržení lepší kondice, celer nám tedy může pomoci na duši - v boji proti stresu a depresi. Pro muže je znám hlavně jako afrodisiakum. Tuto schopnost má celer díky obsahu asparaginu. Ženy jej mají v oblibě při dietě, neboť tělu dodá mnoho prospěšných látek a málo kalorií.
Listy celeru obsahují velké množství vitamínu C, více než citrón. Dále pak vitamíny A, K a E. V celeru najdeme pak i řadu důležitých minerálů, jsou to např. draslík, hořčík, chróm, sodík, vápník, železo, zinek a jód. Najdeme v něm i silice s obsahem myristicinu, flavonoidy a další léčivé látky, díky nimž se celer uplatňuje i v čajích s močopudnými účinky, podporuje rovněž trávení a tiší bolesti. Listy působí protizánětlivě a močopudně, působí přízbnivě na činnost ledvin, povzbuzuje chuť k jídlu, je vhodný pro revmatismus a diabetiky, uklidńuje a podporuje trávení, zpevňuje cévy.
Celer má své uplatnění i při nachlazení a chřipce. Silice pomáhají s rozpouštěním hlenu a zároveň dezinfikují sliznice. Nejúčinnější je čerstvá šťáva, která obsahuje nejvíce minerálů a vitamínů, posiluje imunitu a má dezinfekční vlastnosti. Pravidelné užívání nám zmírní problémy spojené s usazováním kyseliny močové v kloubech a vzniklou dnu, revmatismus a artritidu.
Další významné působení celeru je při snižování hladiny cukru. Proto by neměl chybět v jídelníčku diabetiků a rovněž u nemocných postižených vysokým tlakem. Pomáhá také při trávení a vylučování žluče a tvorbou žaludečních vředů.
Použití celeru, ať už bulvy nebo listů, je v kuchyni všestranné. Můžeme jej zkusit nakrájet na řízky, krátce povařit a pak obalovat v trojobalu a smažit. Po vánočních hodech mohou být řízky z celeru docela dobrým dietním odlehčením.
Jana Bičaniková