Mnoho geneticky upravovaných potravin má změněnou nebo sníženou nutriční hodnotu. Fytoestrogeny (látky strukturou podobné steroidním hormonům) v rostlinách chrání před onemocněním srdce, rakovinou a jinými chronickými chorobami. Geneticky upravované potraviny mohou také vést k výskytu nových onemocnění virového a bakteriálního původu, k nižší odolnosti vůči infekcím, jako herpes, AIDS a nebo přenosné choroby. Mohou rovněž do těla dostat cizí typ bílkovin, jejichž vliv na buňky nebyl znám po celé generace. Konzumace geneticky upravovaných potravin má také energetické účinky a je dost možné, že přispívá k velmi rozšířenému násilí v dnešní společnosti, zvláště k používání střelných zbraní dětmi a mladistvými. Většina geneticky upravované kukuřice, sójových bobů a bavlny obsahuje bakterii Bt (Bacilus thuringiensis), která se "naroubuje" do každé buňky a slouží jako vnitřní pesticid. Tento organismus pak produkuje toxin, jenž je určen k zabíjení škůdců rostliny. Z vědeckých studií provedených v posledních letech však vyplývá, že také zabíjí larvy motýlů a dalšího užitečného hmyzu. Vědci poukazují na to, že zvýšený vliv pesticidů na dětský organismus vede k podrážděnosti, agresivitě a sklonům k násilí.

Mnoho potravin se genticky upravuje metodou nastřelování „mikronábojů“ pokrytých DNA do buněčné struktury běžných semen. Z energetického hlediska může mít konzumace potravin, jež vznikly nastřelením DNA, explozivní, násilný vliv na lidské buňky a tkáně, myšlení a vědomí.

Naše potrava z nás činí to, čím jsme, což můžeme chápat tak, že vstřebáváme energii a vibrace potravin, které jíme, stejně jako získáváme živiny a další materiání složky.

Jana Bičaniková