Čtyřletému dítěti, které sedí celé hodiny u televize nebo počítače se formuje mozek jinak, než dítěti které tráví většinu času venku.

Jsou také rodiče, kteří své potomky už od útlého dětství vodí z jednoho kroužku na druhý, s domněním, aby jejich dítě nic nezameškalo v učení. Těmto dětem chybí čas na odpočinek, neumějí se spontánně nadchnout. Studie ukazují, že trvale spokojeným dětem stačí dostatek fantazie, schopnost empatie a zdravé sebevědomí. Proto dítě nepotřebuje se jen učit, ale také odpočívat a spontánně si hrát.

Je velký rozdíl naslouchat dětem, ukázat jim cestu v nesnázích nebo je trvale chránit před problémy. Úzkostlivě střeženým dětem chybí v dospělosti sebedůvěra, neboť jim chybí nervová spojení zodpovídající za schopnost řešení problémů. Proto je důležité nechat děti, aby se samy pokoušely řešit problémy (samozřejmě přiměřené jejich věku, případně podat pomocnou ruku, ale nechat volný prostor i dětem).

V situacích, kdy se děti bojí, je důležité je obejmout, přečíst pohádku, pohladit, zkrátka poskytnout uklidňující aspekt. Jinak se v dětském mozku bude šířit a zvětšovat strach.

Každé dítě má své vlastí tempo, potřebuje individuální přístup k řešení problému, individuální výchovu. Nechtějme, ať jsou naše děti jako ze škatulky, do které jsme si je zařadili. Naslouchejme jim a respektujme je.

Jarmila Jalowiczorová