Ženy ho prý používaly při zánětlivých onemocněních do sedací lázně. Přes ilustrovaný bylinář Pseudo-Apuleius ze 3. nebo 4. století se rostlina dostala do klášterního léčitelství. Loršský lékopis přejímá přesně ty oblasti použití, které byly popsány již v antice. Poté puškvorec na několik staletí zmizel ze středoevropských bylinářů a sbírek receptů. Teprve překladem arabských textů do latiny koncem středověku se mu opět dostalo místa v lékopisech klášterní medicíny.

Puškvorec byl všeobecně známý jako hřející a vysušující, jako močopudný a podporující trávení a menstruaci. Inhalování jeho kouře mělo pomáhat proti kašli. Hlavně se však užíval pro posílení žaludku. Ještě v 16. století se o něm zmiňovali, že je velmi používaný ve všech lékárnách a doporučovali ho proti nemocem, jež se projevovaly již od antiky.

Puškvorec pochází z východní Asie a pro léčebné účely se dováží z Indie, Kanady, Jugoslávie a Ruska. Dosahuje až metr výšky a patří do čeledi aronovitých. Hojně roste na bažinatých a velmi vlhkých půdách u příkopů a na březích. K léčbě se používá oddenek, který obsahuje silici, škrob, hořčiny, třísloviny a slizovité látky. Látky v puškvorci uvolňují křeče, podporují sekreci, tlumí dráždění, působí svíravě a podporují prokrvení. Většina poddruhů puškvorce prý obsahuje rakovinotvorný beta-asaron. Proto se má každopádně používat pěstovaný kanadský puškvorec, protože jeho silice ho neobsahují.

Neexistují vědecky uznávaná doporučení pro lékařské používání puškvorcového kořene, přestože se jedná o podstatnou léčivou rostlinu. Používá se jako hořký prostředek při gastritidě, nechutenství, pocitu plnosti a nervózním dráždivém žaludku. Při zažívacích obtížích si můžete dát čaj z puškvorce. Denní dávka je maximálně, dvě čajové lžičky řezaného nebo práškového kořene. Puškvorcový kořen se dá sehnat i kandovaný jako cukroví a můžete ho prý používat při vaření místo zázvoru. Dokonce se používá do likérů jako koření a to třeba do ořechovky.

Kořen puškvorce různých odrůd má rozdílný obsah karcinogenního beta-asaronu, proto se podle současných znalostí koupele a ani vmasírování silice nedoporučuje. Taky se nesmí puškvorec trvale užívat a to především odrůdy obsahující beta-asaron. A co se týká těhotenství, tak tady puškvorec v žádném případě, není vhodný.

Karin Šimovcová