Jsou lidé, kteří si poctivou prací vydělali na auto nebo na dům a jejich přátelé jim to závidí. A tak vlastně přátelství skončí, protože závistivec neunese, že někdo má něco, co on ne.

Stává se to i v rodinách, hlavně když staří rodiče převedou svůj majetek na děti. I když se rodiče snaží o spravedlivé rozdělení, často vznikne mezi sourozenci pocit, že jeden z nich má víc než ten druhý. Pak vznikne mezi nimi závist a dlouholeté nepřátelství. Jak se asi musí cítit rodiče, kteří celý život šetřili pro své děti a oni se teď mezi sebou hádají. Je to bohužel častý a smutný jev dědictví.

Pokud závidíme známému vzdělání nebo dobrou práci, měli bychom se nad tím zamyslet. To co komu závidíme, vlastně ukazuje to, po čem toužíme. V tom případě může závist sloužit jako motivace, abychom na sebe pracovali, zdokonalovali se a tím dosáhli to, co chceme.

Když však netoužíme jen po tom, co má druhý člověk, ale když k danému člověku cítíme zášť, protože má něco co my ne, pokud se snažíme získat věc, kterou závidíme, nebo chceme o ni člověka připravit, tak je to už opravdová závist.

Katolická nauka považuje závist za jeden ze sedmi hlavních hříchů. Další hlavní hříchy jsou pýcha, lakomství, hněv, smilstvo, nestřídmost a lenost.

Závist se však od těch ostatních hříchů liší tím, že neobsahuje ani trošku potěšení. Při závisti necítíme nic radostného, potěšujícího ani na chvilku, jak u ostatních hříchů. Naopak cítíme trýznivou, mučivou bolest. Závist nám odebírá klid a radost.

Opakem závisti je přejícnost. Kdo umí přát druhému upřímně jeho úspěch, je šťastný. Není však lehké toho dosáhnout.

Jak bojovat se závistí

• Zdravé sebevědomí a přejícnost zabrání, abychom druhým záviděli.
• Udržovat si různé přátele. Čím víc máme kamarádů a přátel, tím máme lepší přehled o životě.
• Pokud dosáhneme jakéhokoliv úspěchu a chceme se s radostí pochlubit přátelům, musíme to učinit citlivě, abychom nezavdali důvod k jejich žárlivosti. To by mohlo přátelství zničit.
• Naučme se radovat z úspěchu druhých.

Jarmila Jalowiczorová