„Sněhurka“ je mrtvola pasačky Bernadetty Soubirous, která v roce 1858 po zjevení Panny Marie objevila v Lurdách zázračný pramen. Bernadetta se stala jeptiškou a zemřela v roce 1879, ale její tělo se ještě dnes, po tolika letech, nachází v podivuhodně dobrém stavu. Jedná se opravdu o zázrak?

To, že se tělo po smrti rozpadne na prach, je zákon přírody. Ale znovu se stává, že tento neodvolatelný zákon najednou neplatí. Jenom v samotné Evropě je uctíváno na 100 mrtvol svatých, které se nerozložily. Některé z nich prý dokonce kolem sebe šíří líbeznou vůni. Většina takto zachovaných svatých je uložena v Itálii, jako například svatá Kateřina ze Sieny.

K těmto nevysvětlitelným jevům dochází ale i v jiných kulturách a náboženstvích. Senzační případ byl hlášen i z Burjatska, části Ruské republiky. Tam soudní lékaři exhumovali tělo mnicha Dorzha LLtigilova, který zemřel 1927 a byl pohřben v klášteře nedaleko hlavního města Ulan-Ude. Jeho tělo nejeví dodnes žádné známky rozkladu. Je to snad skutečně znamením toho, že síla ducha dokáže obejít dokonce i zákony těla? Mnich, zemřel ve vzpřímeném sedu, v hluboké meditaci. Byly to magické síly, které jeho tělo přenesly do zvláštního stavu?

Proč někteří mrtví vypadají, jako by jenom spali? Třeba skutečně existují zázraky. Jak a proč zůstala těla těchto zemřelých zachováná? Chtějí tím snad lidé, nadaní obzvláště velkou zbožností, pozdějším generacím ukázat, že víra je silnější než smrt? Závěr je ale jednoznačný: Mrtvola je ve skutečnosti nabalzamována, a zázrak se tedy nekoná!

Anna Hlisnikovská