Náchylnost k rýmě
S
pousta lidí si myslí, že jsou více náchylní k rýmě, když jsou unavení nebo prochladlí, ale nic z toho se dosud neprokázalo. Většinou jsme odolnější vůči virům a baktériím díky tomu, že jsme si stačili vytvořit odolnost pravidelným pobytem venku za chladného počasí.
Studie poukazují na to, že člověk pracující po celý den v budově má větší sklony se nachladit než takový dřevorubec pracující v lese. Proto se nedoporučuje oblékat příliš teple ven a ani v posteli byste se neměli příliš teple přikrývat. V domech a bytech, ve kterých v zimním období je přespříliš horko a sucho má pak za následek, jenž se projeví nepříznivě na našem zdraví, neboť horký a suchý vzduch vysušuje nos a krk a to zapříčiňuje snížení imunity vůči choroboplodným zárodkům. V pokojích, kde teplota vystoupí přes 23°C je vzduch už příliš suchý. Spousta lidí to řeší pořízením zvlhčovačů nebo dávají misky s vodou na radiátory. Mnohem lepší by ovšem bylo, kdybyste nepřekračovali teplotu 21°C v místnosti. Tím si udržíte v zimě dostatečně vlhký vzduch a poté nemusíte už si dělat starosti s vlhkostí. Nejprve vám přivykání na nižší teplotu nebude příjemné, ale za pár týdnů si zvyknete a v teplejší místnosti se už nebudete cítit dobře.
Člověk, který ve své stravě dostává velice malé dávky vitamínu A, může být potom náchylnější nejenom k rýmě, ale i k jiným infekčním onemocněním. Spousta vitaminu A je v mléce, másle, vejcích a zelenině. Ve stravě by mělo být i přiměřené množství vitaminu C – 50 miligramů nebo sklenička pomerančové šťávy denně, neexistuje ovšem ale žádný důkaz, že by větší dávky před rýmou více chránily.
Podle odborníků jsou lidé náchylnější k rýmě, když jsou v napětí nebo nešťastní. Proto je docela možné, že nervozita může ovlivňovat krevní oběh v nose nebo krku tak, že choroboplodné zárodky získají lepší možnost bujení. Lidé mohou svou infekci přenést na druhé nejméně den předtím, než se příznaky objeví na nich samotných a někdo dokonce může zárodky onemocnění přenášet i tehdy, když na něm samotném se příznaky vůbec nikdy neobjeví. Většina rýmových onemocnění v rodině se dál přenáší na mladší děti zpravidla, jedná-li se o malý byt a všichni jsou nuceni používat stejné místnosti.
Testy prokázaly, že gázová maska na nose a ústech nezabrání tomu, aby se většina zárodků dostala do vzduchu. Znamená to, že není nijak obzvlášť výhodné zakrývat si obličej maskou, aby ostatní členové rodiny se nenakazili.
Karin Šimovcová