Existuje od nepaměti. Dokáže prý popřít i jindy bezchybně fungující teorii pravděpodobnosti. Jak tento jev vlastně vzniknul? Je to nějaká zákeřnost vyšší moci, která zápasí s člověkem? Nebo si může za to člověk sám?

Škodolibý zákon poprvé pojmenovává americký letecký inženýr Edward Aloysius Murphy Jr. (1918-1990). Ožehavý obor činnosti, kterým jsou krizové bezpečnostní systémy, ho učí nepsaným pravidlům smůly. Je to právě on, kdo první pronese legendární větu: „Co se může pokazit, pokazí se!“ Pod tíhou špatných zkušeností se Murphy loučí s armádou v roce 1952. Zjišťuje, že s protivným zákonem se nedá bojovat. Podle syna Roberta Murphyho otec i po letech prohlašuje, že zákon schválnosti si k lidem vždycky najde cestu. „Pokud existuje více než jeden způsob, jak dělat určitou věc, a jeden z těch způsobů bude mít za následek havárii, pak se jistě mnoho lidí pustí touto cestou.“ Již před Murphym ale nepsané pravidlo nechtěného zmiňuje britský mág a vynálezce Nevil Maskelyne (1863-1924).

5x nevysvětlitelné Murphyho zákony:

• Žádný pracovní úkol není tak jednoduchý, aby se na něm nenechalo nic zkazit.
• Na všechny složité otázky existují jednoduché, snadno pochopitelné a nesprávné odpovědi.
• Všechno na světě se daří jen proto, aby se to mohlo každou chvíli obrátit naruby.
• Ze dvou možných událostí se vždy přihodí ta méně příznivá.
• Jsou věci, o nichž nelze nic zjistit. Nelze ale ani zjistit, které věci to jsou.

Jana Bičaniková