Fáze se obvykle střídají vícekrát za noc, až pětkrát. Spánek NREM má čtyři stádia, jež mají vlastní funkce. Vědci získali důkazy, že se ve spánku uchovává energie. Základní metabolizmus klesá až o 25 %, snižuje se spotřeba kyslíku, klesá i srdeční aktivita a tepová frekvence. Teplota těla zároveň s hladinou cukru se také snižuje.

Lidé s vyšší tělesnou činností v rozmezí dne mají v průběhu hlubokého spánku výraznější energetický pokles, což značí, že spánek se zmnoží, aby mohl uchovat zbytek energie. Hluboký spánek má blahodárné účinky v podobě zregenerování celého těla v období nemocí, růstu či hladovění. Kladné vlivy zažíváme i na psychickou kondici. Postrádáme-li kvalitní spánek delší čas, naše soustředění je zhoršené, mohou se častěji objevovat závratě, zlobit nás může i žaludeční nevolnost a slabost dolních končetin.

Ve spánku REM se zřetelně posiluje paměť. Lidé, kteří se učí před spánkem, si dokážou po probuzení lehce vybavit informace a udrží si je déle v paměti než ostatní, jež se učí ráno. Mentální výkon bývá snižován až při dlouhodobějším nekvalitním spánku. Uvádí se, že maximálně 36 hodin je nejdelší bdělost, která nesníží mentální výkon. Chybějící spánek tedy nemusí snižovat mentální aktivitu. Mozek se snaží nahradit chybějící spánek zmnožením hlubokého a REM-spánku, někdy na úkor první a druhé fáze NREM-spánku. Odborníci zjistili, že ne vždy za špatnou psychickou kondici může nespavost, ale příčinou může být i špatně zvolená léčba.

REM-fáze má smysl také pro zrání dětského mozku. Zajímavostí je, že spánek plodu v šestém měsíci je z 80 % tvořen REM-spánkem a postupně klesá do dvacátého roku života člověka na 25 % a to se již nemění. Při REM-spánku v těle matky dítě trénuje pohyby těla, jež po narození zvládá zcela přirozeně. Spánek je opak bdělosti. Během několika minut po ulehnutí usínáme a procházíme při nerušeném spánku několika spánkovými etapami. V první fázi postačí slabý podnět a probouzíme se, ve druhé fázi reagujeme na oslovení, ve třetí na hlasité oslovení a ve čtvrté fázi nás může probudit pouze bolestivý stimul. Když procházíme hlubokým spánkem, znamená to pro nás vydatnější odpočinek a obnovení těla. REM-spánek je fáze, kdy se zdají sny, a mozek pracuje a třídí zkušenosti z minulého dne (někdy z celého minulého období). Každý člověk má jinou potřebu spánku. Většinou nám postačí šest až osm hodin spánku, ve kterém by mělo být 20 % hlubokého a 20 % snového spánku.

Sny jsou pro zdraví nezbytné a díky činnosti mozku jakousi strategickou hrou, kde řešíme minulost, ale i budoucnost. Sen je směsicí vzpomínek, a proto se v něm odrážejí dlouhodobější úzkostné či depresivní nálady. V průběhu spánku probíhají mnohé změny. Přibližně dvě hodiny po usnutí srdeční tep se stane nepravidelný, krevní tlak a tělesná teplota se sníží a zvýší se dechová frekvence a vzrůstá spotřeba kyslíku. Potřeba spánku se mění s věkem. Stárnutím se délka spánku zkracuje a přibývá spánkových poruch. Starší lidé mají kratší a lehčí spánek a častěji se probouzejí v noci, čímž se stávají spánkové úseky nepravidelnými. Nekvalitní spánek má důsledky pro lidi všech věkových skupin. Spánkový deficit vede často k pracovním úrazům, dopravním nehodám. Kvalita spánku se během života mění. Novorozenci spí většinu dne i noci. Oproti tomu senioři mívají častější spánkové poruchy.

Dlouhodobý nedostatek spánku navozuje změny podobné stárnutí, jelikož hluboký spánek má schopnost regenerovat buňky a tkáně. Dochází při jeho absenci k urychlování některých nemocí, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, ale i poruchy paměti.

Karin Šimovcová