Dokonce i oblékání často vede k pohrdání a výsměchu. Obzvlášť těžké to je pro dospívající, kteří změní školu uprostřed školního roku a co je přijatelné v jedné škole, nemusí být stejně pociťováno jinde. Dospívající tak kolikrát zažívají fyzické útoky, izolaci až tlak, aby se přizpůsobili dané skupině vrstevníků. Většinou nejsou oblíbení ti, co šikanují, ale ani ti, co jsou šikanováni. Na dospívající, kteří jsou šikanováni, pohlíží často okolí s pohrdáním, protože se nedokážou bránit, což signalizuje, že mají nějakou zjevnou slabost, která jim brání přestat být obětí. Šikanující, nemá obvykle nikdo rád, poněvadž zbaběle útočí na slabší a menší oběti.

Rodiče vždy doporučují svým dětem, aby se takovému špatnému tlaku vrstevníků nebáli postavit. Lidé zabývající se bojem proti drogám ale zjistili, že ne vždy postačí říct ne, neboť dopad na dospívajícího může být trvalý a tvrdý a šikanovaní jedinci si pak dlouho pamatují bolest z odmítnutí vrstevníky, stud, opuštěnost a těžké zranění ze snahy zapadnout mezi ostatní. Ve skutečnosti dospívající se slučují v partách, kde společně vyznávají stejnou hudbu, mají stejný styl oblékání a chování atd., svědčí to o potřebě bezpečí. Většina rodičů během dospívání svých dětí se snaží vést výchovu směrem, aby odolaly vnějším vlivům, a připravují je, aby byly odolné a měly vždy sebeúctu a nesnažily se za každou cenu patřit a zapadnout do skupiny vrstevníků.

Rodiny dospívajících, jež bojují s odmítnutím ze strany vrstevníků a šikany, mohou mít často samy potíže, například jsou třeba poznamenáni rozvodem, alkoholismem, rodiny sociálně slabé, rodiny s autoritářskými postoji atd. Děti žijící v prostředí autoritářské disciplíny mívají sklon slepě následovat toho, koho považují za vůdce. Dospívající, jež jsou nejvíce ohroženi tlakem a odmítnutím, jsou buď společensky izolovaní a osamocení, nebo mají vztahy se skupinami vrstevníků, jež jsou zranitelné vůči tlaku. Okolím jsou považovány kolikrát za neschopné a nepřitažlivé a bývají proto cílem negativní pozornosti. Dlouholeté vztahy mezi lidmi nejsou schopni udržet a nedokážou řešit konflikty, ale i méně riskují společenský konflikt, neboť za sebou mají již řadu neúspěchů v dané oblasti. Rizikovou skupinou jsou i dospívající, kteří mají potíže s učením, protože bývají náchylnější k těmto pocitům selhání.

Dospívající se zdravým sebevědomím, s jasným vědomím vlastní identity a představou o vlastních schopnostech a dovednostech, se tak snadno nezapojují do skupinového jednání, aniž by věc důkladně zvážili. Podle odborníků lze vypozorovat již v raném věku děti, které později mohou šikanovat ostatní, jedná se prý o děti, jež mívají značné problémy se školní kázní. Mladí lidé, ohrožováni tlakem vrstevníků a odmítáním, často zjišťují, že by mohli zapadnout do skupiny, která si žádá velkou cenu, poněvadž je zneužívá k vlastním cílům. Místo vzájemné podpory zvládat věci dospělých způsobem a povzbuzením jsou využíváni jako obětní beránci a ostatní na ně svádějí své vlastní přestupky.

Dospívajícím, kterým ublížilo odmítnutí a šikana, budou potřebovat bezpečnou a láskyplnou skupinu vrstevníků, s nimiž budou moci mít vztah. Výzkum potvrzuje, že děti, jež se věnují různým aktivitám a dobře vycházejí s ostatními lidmi, a to především tím, že se věnují různým činnostem, jsou méně náchylné k tomu, aby trpěly výše uvedenými problémy, ať už se jedná o důsledky tlaku vrstevníků, šikany, odmítnutí nebo jiných faktorů. Když domov dítěti nabízí řádné emocionální a duchovní vazby, měli by dospívající dojít k takovému pohledu na sebe, který je ochrání před povýšeností vedoucí k lovu na spolužáky a zároveň je ochrání před negativním překroucením pohledu na sebe, jímž by se stali zranitelnějšími vůči šikaně.

Karin Šimovcová