Ke vzniku vředů dochází tehdy, když žaludeční sekrety působí na žaludeční sliznici a ona proti nim není dostatečně chráněná. Tím pádem se naruší její celistvost a žaludeční vřed je rázem na světě. Celé trávicí ústrojí je několik metrů dlouhé a plné různých šťáv a sekretů. Díky těm je pak trávení snadnější.

Všichni víme, že když agrese získá převahu nad ochranou, nepřinese to v drtivé většině situací nic dobrého. Nejinak je tomu i v případě, že agresivní faktory v  žaludeční sliznici převáží nad ochrannými. Další z příčin onemocnění, kterou lze považovat za jednu z hlavních, je bakterie, která způsobuje zánět sliznice žaludku. Jde o tzv. Helicobacter pylori. Vřed si totiž pro svou tvorbu vybírá sliznici, kterou oslabil zánět. Potěšující zprávou je, že u skoro 70 % obyvatel byly nalezeny protilátky proti zmíněné bakterii. Kromě toho nikde není psáno, že když se do těla dostane infekce, tak daného člověka automaticky postihne peptický vřed. Žaludeční sliznice mívá většinou ochranu před její vlastní šťávou. Tou je ochranný lem hlenu. Jsou-li však tvorba ochranného hlenu a produkce kyseliny v nerovnováze, hrozí částečné natrávení žaludeční sliznice, čili jednoduše řečeno ke vzniku žaludečního vředu.

Existuje celá řada faktorů, které mohou mít podíl na vzniku, o němž je v tomto článku řeč. Občas se stává, že zjevný důvod je pouze jeden a někdy je spolupachatelů více. K tvorbě žaludeční kyseliny je zapotřebí například dlouhodobého stresu, závažných zranění, či rozsáhlých popálenin. Ale také třeba kávy, alkoholu nebo nápojů, jejichž součástí je kyselina citrónová. Všechny uvedené nápoje jsou totiž provokatéry pro zvýšení tvorby žaludeční kyseliny. Kávy by se nemělo pít více než maximálně tři šálky denně, při větším množství existuje riziko, že daný člověk bude náchylnější k infekci H. pylori. Pro zvláště citlivé lidi rovněž nejsou vhodné horké a kořeněné pokrmy. Dalším podpůrcem tvorby žaludeční kyseliny je nikotin, kvůli kterému je prokrvení sliznice nižší Genetické faktory a dědičnost mají do toho také mají co mluvit. Existují totiž „vředové rodiny“. Tam se dané onemocnění přímo dědí z generace na generaci. Genetické faktory mohou kromě zvyšování produkce kyseliny vést i k slabosti hlenové vrstvy, či k tomu, že vytvořený hlen nebude chránit dostatečně. Navíc může být kvůli nim jedinec citlivější vůči účinkům H. pylori. Poruchu ochranného lemu mívá nezřídka na svědomí také celá řada léků. Jedná se o léky, které bereme při dlouhodobých bolestech nebo po srdečních a mozkových příhodách. Mezi tyto léky řadíme například ibuprofen, diclofenac, dokonce i obyčejný acylpirin aj. Žaludeční vředy mohou ale také vzniknout v důsledku rakoviny, poruchy jater, či další nemoci zažívání.

Průběh onemocnění zvaného žaludeční vředy může mít dvojí formu. Buď jde o formu mírnou, při které jsou obtíže pouze malé, nebo budou projevy naopak velmi nepříjemné a bolestivé. Bolest, kterou pacient pociťuje většinou v oblasti nadbřišku nebo vpravo od střední břišní čáry pod hrudní kostí, bývá palivá, bodavá nebo tupá. Může se rozšířit až pod pravý žeberní oblouk. Bolest daného člověka trápí především tehdy, když si na něčem pochutnává. Pálení v jícnu, pocit návratu kyselého a pálivého zpět do jícnu, častá potřeba ke zvracení, bolesti břicha, které přetrvávají, i takové mohou být příznaky, chcete-li projevy zmíněné nemoci. Poukazují na ni i únava a spavost. Bolest se objeví a znovu se ztratí. Dochází k tomu především po jídle. Stává se však, že trvá dokonce několik dní a nenechá pacienta ani posílit se spánkem. Kazí mu ho buzením. Postiženého opouští i chuť k jídlu. Pacient nemusí v důsledku nemoci jen hubnout, ale občas také přibírat na váze. Děje se tak tehdy, když používá jídlo jako prostředek k zahánění bolesti. Není vyloučeno, že se ve stolici nemocného objeví krev, která bývá často začernalá. Platí to především pro případ, že dojde k prasknutí vředu. Nevolnosti a zvracení se pacientovi pochopitelně nevyhýbají. O tom, že může být unavený a spavý, už taky byla řeč. Nezřídka se jedná o potíže sezónní. To znamená, že někdy se pacient cítí hůř a někdy lépe. Větší problémy ho trápí hlavně na jaře a na podzim. Krvácení nebo již zmíněné prasknutí mohou nemoc zkomplikovat. Ať už by došlo ke kterékoliv z těchto dvou komplikací, neobjede se to bez urgentního lékařského zásahu.

Vyšetření žaludečních vředů musí provést odborný lékař, kterému se říká gastroenterolog. Díky endoskopickému vyšetření tento doktor uvidí do dutého orgánu přímo a barevně. Navíc bude moci provést i odběr vzorků, které pak pošle na histologické nebo mikrobiologické vyšetření. Pokud se vyskytnou komplikace, nic mu nezabrání v tom, aby poškozenou sliznici ošetřil ihned. Osoba, která vyšetření podstupuje, se nemusí bát, že by přístroj zvaný endoskop, kterým se vyšetření provádí a který je nově ultratenký, vyvolal bolestivý tlak v jeho krku. Pacient navíc může s lékařem během vyšetření klidně mluvit a vyšetření pozorovat na monitoru. Absolventi tohoto vyšetření nemusí snášet dlouhý půst. Najíst se nebo napít je dovoleno již za krátkou dobu po ukončení vyšetření.

A jakým způsobem se žaludeční vředy léčí? Většinou medikamentózně. Pokud pacient pociťuje silné bolesti, jsou mu podávány léky, které tlumí obtíže trávicího ústrojí. Ty sice kyselost žaludku skutečně sníží a pomohou, ale pouze krátkodobě. Nejsou však celkovým řešením problému. Proto jsou kromě nich nejčastěji používány také léky, které dovedou blokovat sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Tyto léky se také mohou pochlubit nejlepší účinností. Pokud se zjistí, že v nemocném se kromě žaludečního vředu uvelebil i samotný Helicobacter pylori, měla by být léčba zaměřena rovněž na jeho likvidaci. Tol je záležitost antibiotik. Někdy sice dochází i k tomu, že se žaludeční vředy léčí chirurgicky, ale to se stává opravdu ve zcela výjimečných případech. Jen tehdy, když se dostaví komplikace. Mluvíme zde především o krvácení, proniknutí vředu do břišní dutiny, neprůchodnosti žaludku, či dvanácterníku nebo o podezření, že se jedná o zhoubný nádor.

Ten, u koho byl diagnostikován peptický vřed, musí změnit svou životosprávu. Důležité je, aby se vyhýbal stresové zátěži. Byl v klidu a měl dost spánku. Úpravám dosavadního jídelníčku se daný člověk také nevyhne. Udělá lépe, když si bude dopřávat kávu, alkohol a silný čaj pouze v omezeném množství, jelikož, jak už bylo řečeno, tyto pochoutky stimulují sekreci žaludečních šťáv. S konzumací smažených a kořeněných pokrmů by to nemocní rovněž neměli přehánět, příliš jim to neprospěje. Pacienti mohou vyzkoušet bylinkové čaje například z heřmánku, ibišku, měsíčku, tužebníku, či amerického jilmu. Každý z těchto čajů dokáže zklidnit podrážděnou sliznici.

Našemu současnému životnímu stylu vděčíme za spoustu chorob i zdravotních potíží. Jedná se například o alergie, obezitu nebo třeba právě o ty žaludeční vředy. Vhodnými preventivními opatřeními proti těmto obtížím je vyvážená strava a dopřávat si dostatečné množství klidu, spánku i odpočinku.

Já pevně věřím, že vás žaludeční vředy nikdy nepostihnou, a pokud máte nějaké zdravotní, či jiné problémy, tak i ty co nejdřív odezní.

Krystyna Kędziorová