Nejhorší „komplikací“ cholery je bezesporu smrt, která může nastat i za několik hodin, samozřejmě pokud se pacient neléčí. Lidé pak většinou umírají, protože jejich krevní oběh zkrátka selže. V minulosti cholera připravila o život více než padesát procent lidí, kteří nepodstoupili léčbu. Avšak nyní je u osob, jež se naopak začnou léčit včas, úmrtnost dokonce nižší než jedno procento. Jak už bylo uvedeno i v první části článku, srdce se snaží při choleře zajistit, aby krevní tlak zůstal i nadále dostatečný, i když průjmy a zvracení připraví tělo o velké množství tekutin. Každému z nás se někdy stane, že musí jednoduše zrychlit své osobní tempo, aby splnil svůj úkol. Stejně je na tom i lidské srdce, když nastane situace, o které nyní hovoříme. Chci tím jenom připomenout, že srdci někdy nezbývá nic jiného, než začít pracovat rychleji, v důsledku toho však může nemocného postinout infarkt myokardu. Větší riziko hrozí zejména lidem trpícími některou z chorob srdce nebo starším osobám. Další skupinou lidí, pro kterou cholera představuje velké nebezpečí, jsou ženy v jiném stavu. Jde zde především o ženy v prvním trimestru těhotenství. Takové ženy mohou kvůli choleře i potratit. Nemyslete si však, že pokud nastávající matku postihne tato nemoc později, nijak to průběh těhotenství a porod neovlivní. Organismus dané ženy bude vystresovaný z důvodu rychle probíhající dehydratace a stres může být pak příčinou předčasného porodu.

V současnosti se cholera České republice vyhýbá. Ne každý stát však má takové štěstí. Hovořím teď především o Kubě, kde se v srpnu běžícího roku tato nemoc rozšířila a došla až do Havany, jejího okolí i jiných dvou kubánských provincií, Santiaga de Cuba a Camagüey. Tamní lékaři tehdy nahlásili mezinárodnímu zdravotnickému dohledu až 163 nových případů. Nákaza postihla také dvanáct turistů z Evropy a Latinské Ameriky. Pravděpodobně ve třetím týdnu srpna pak Spojené Státy vydaly varování, aby se o nakažlivé chorobě dozvěděli další turisté, kteří tam měli namířeno. K návštěvě Kuby se však cholera po dlouhé době odhodlala již loni v létě. Tehdy onemocnělo 417 obyvatel a tři zemřeli. V lednu pak cholera v Havaně postihla jednaapadesát osob, ti se však naštěstí vyléčili. V srpnu se podařilo úřadům zjistit, že nemoc se šířila ze dvou středisek, které mají na starost distribuci potravin a kde se také musí dodržovat přísná hygienická opatření. Bohužel nevím, jaká je situace na Kubě teď. I na Kubě je však cholera poměrně vzácným hostem. Téměř před třemi lety však epidemie této nemoci zavítala na nedalekou Haiti. Počet jejich obětí se tehdy vyšplhal až k několika tisícům. V záchraně životů se tam tehdy významně přičinili právě lékaři z Kuby.

Ale dost už těch děsivých informací. Od teď se až do konce článku budeme zabývat výhradně něčím optimističtějším. Co třeba takhle prevence? Pro lidi, kteří se chystají někam, kde cholera řádí endemicky, by bylo nejlepší, kdyby se před odjezdem nechali očkovat. Konkrétně se jedná o oblasti v okolí povodí řek Gangy, Brahmaputry a Indu. V dnešní době se očkuje prostřednictvím kombinované vakcíny, ve které se kromě mrtvých bakterií onemocnění nachází také upravený cholerový toxin. Aplikuje si ji každý sám, a to požitím (per os). Takže se vlastně nejedná o očkování, řekněme, klasické. Tudiž se ti, pro které je injekce noční můrou, v tomhle případě nemusí obávat. Na druhou stranu je nutné upozornit, že zmíněná vakcína se nemůže pochlubit úplnou spolehlivostí. I když je pravda, že daný člověk bude díky ní vůči choleře imunnější zhruba půl roku. Tak dlouho vakcína účinkuje.

Ještě účinnější než očkování proti choleře je však i nadále dodržování zásad tělesné hygieny. To spočívá především v tom, že si před jídlem i po použití toalety nezapomeneme důkladně umýt ruce. Je také zapotřebí desinfikovat nebo převařit vodu, než s její pomocí začneme zahánět žízeň. Tato informace se samozřejmě netýká balených minerálních vod. Osoby pobývající v oblastech, kde se nemoc vyskytuje, by si měli dávat pozor, aby nejedli rybí maso ani mořské plody jejichž tepelná úprava nebyla dostatečná. Navíc by měli dát košem vodě z vodovodu a zapomenout na chlazení nápojů kostkami ledu, k jejichž výrobě bylo použito nebalené vody. Stane-li se, že i přesto nemoc vypukne, pak nezbývá, než se obrátit na sekundární prevenci. U té jde především o to zabránit rozšíření infekce a zdroj nákazy postupně eliminovat. Je to hodně nepříjemný a nechutný úkol, protože jeho hlavní součástí je sbírat výkaly pacienta a desinfikovat je. Vodu, kterou se splachuje, je rovněž nutné vydesinfikovat, než je možné ji vypustit do prostředí. Kromě toho je zapotřebí řádně označit oblast, již infekce poctila svou návštěvou. Přefiltrovat, chlorovat a převařit, to všechno musí každý udělat s pitnou vodou dřív, než se jí bude moci bez obav napít.

Důkladná prevence je také považována za nejlepší způsob léčby. Pokud se cholera rozvíjí, pacient se neobejde bez pomoci odborníka. Odborná pomoc může nemocnému nejen zachránit život, ale je také „prostředkem“, jak zabránit tomu, aby se infekce v okolí postiženého přestala šířit.

Myslím, že jsme si všichni znovu uvědomili, jak je důležité mytí rukou i další, řekla bych, základní hygienická pravidla. I to, že jejich dodržování se skutečně vyplatí, zatímco zanedbávání se může pěkně vymstít.

Krystyna Kędziorová