Typy bezdomovectví

1. Zjevné. Jsou to lidé, kteří žijí na nádraží nebo v parku a žijí mimo standardní hranice sociálních norem.
2. Skryté. Tito lidé patří mezi bezdomovce, ale není to na nich vidět
3. Potencionální. Lidé, kterým bezdomovectví hrozí.

V Česku proběhla loni statistika bezdomovců, kteří využili služeb sociálního zařízení a jsou ochotni komunikovat a využít nabízenou pomoc. Proto jsou následující čísla jen orientační.

Statistika bezdomovců

• Severomoravský kraj má 2 574 lidí bez domova.
• Jihomoravský kraj 1 156 lidí.
• V Karlovarském kraji žije 256 bezdomovců.

Je alarmující, že pětinu bezdomovců tvoří ženy. Nejčastěji to jsou ženy ve věku 20 až 24 let. V minulosti byli bezdomovci výhradně muži. S příchodem žen na ulici se objevuje další velký problém, a to děti bez domova. V době sčítání jich bylo v azylových domech neuvěřitelných 397. Jedná se o děti do 14 let.

Na ulici končí lidé svobodní, vdaní, ženatí, rozvedení nebo ovdovělí. Rovněž co se týče vzdělání, mezi bezdomovce patří lidé od základního vzdělání až po vysokoškoláky.

Na bezdomovce má každý svůj názor. Většina lidí nad nimi ohrnuje nos a je názoru, že za svou zoufalou situaci si můžou sami. Ano, někteří své domovy prohrají na automatech nebo díky alkoholu a drogám neplatí nájem a jsou vykázání ze svých domovů. Když se pak stanou bezdomovci, můžou využívat služeb azylových domů. Jenže mnozí bezdomovci nedokážou respektovat zákaz alkoholu, a tak raději zůstávají na ulici.

Mnozí se však bezdomovci stanou ne vlastní vinou. Dostanou se do platové neschopnosti, protože ztratí zaměstnání nebo zdraví. Co bezdomovec, to smutný příběh. A tak uvádím alespoň dva.

Petr je 26 letý muž, který je již 4 roky bezdomovcem. Má vážné problémy s očima, jé téměř nevidomý. Jeho otec zadlužil chalupu kvůli alkoholu a matka mu zemřela. Musel se proto z rodného domu vystěhovat. Invalidní důchod mu rodiče v dětství nevyrobili a nyní mu k jeho přiznání chybí potřebných odpracovaných 6 let. Snažil se pracovat, ale kvůli špatnému zraku sehnal jen práci příležitostně a na černo. Častokrát mu zaměstnavatel ani nezaplatil. A tak jeho jediným stálým příjmem je životní minimum 3 126 Kč. To mu vyjde akorát na jídlo. Nepije alkohol, zakouří si jen, když mu někdo nabídne cigaretu. Nemá peníze, aby zaplatil bydlení, a tak je bezdomovcem.

Druhý příběh je o bezdomovci, kterého občas potkávám osobně. Je to starší muž, který měl kdysi syna a dům. Jednoho dne dům přepsal na svého syna a to bylo jeho osudové rozhodnutí. Syn ho totiž z domu vyhodil a chalupu prodal. Hodně kruté a bezohledné.

Myslím, že bezdomovcem se člověk může stát v dnešní době velice snadno. Proto neohrnujme nad těmito lidmi nos a neházejme je všechny do jednoho pytle. Mají před sebou zimu, pro ně hodně náročné období.

Jarmila Jalowiczorová