Za tu chvíli, než práci dokončíte, žízní zaručeně neumřete, to tedy opravdu ne. Ale přece jen hrozí jedno nebezpečí. A sice to, že až doděláte, co jste měli, tak už si nevzpomenete, že jste se chtěli napít. Pokud se taková situace bude opakovat často, mohlo by snadno docházet k tomu, že vaše tělo bude na přísun čekat třeba i celého půl dne nebo dokonce celý den. A tady už končí legrace. Nedostatek tekutin totiž představuje nebezpečí pro vaše zdraví a ohrožuje i život. O tom si však řekneme víc až později.

Nejdříve ze všeho si vysvětlíme nebo možná spíš zopakujeme, co to vlastně žízeň je. Žízeň je pocit, prostřednictvím kterého nám naše tělo dává najevo, že mu chybí tekutiny. Je tudíž naprosto přirozené, že se nám chce pít. Žízeň pocítíme, když koncentrace krystaloidů v krevní plazmě překročí jistou hranici. K tomu, aby se nám zachtělo pít, přispívá však také pocit sucha na jazyku, na patře, či v hltanu. Podílí se na tom rovněž jisté hormony a psychické rozpoložení. Podle mého názoru, člověk bez kapičky tekutiny vydrží poměrně dlouhou dobu, zhruba až pět dní, pak už mu ale život nic nezachrání, pokud se nenapije pochopitelně. Tím v žádném případě nechci někomu z vás doporučovat, aby to vyzkoušel. Člověk, který nepije, může nebo dokonce musí počítat s tím, že nejenom rychle ztratí tělesnou hmotnost, což by pro někoho mohla být spíš potěšující a motivující zpráva, ale také rychle zeslábne. Dehydratace, která trvá delší dobu, se navíc neobejde bez zdravotních komplikací. Těmi bývají například bolestivé křeče nebo dokonce psychické poruchy, či halucinace.

Dehydratace je právě následkem nebo spíš důsledkem dlouhodobého nedostatku tekutin. Lékaři považují tento stav za narušení vnitřní rovnováhy organismu. Když klesne obsah vody v těle, projeví se to samozřejmě jak vnitřně tak vně. Mezi vnitřní projevy patří například cirkulace, která je čím dál horší nebo hustá krev. Vnější projevy reprezentuje třeba suchá pokožka. Za normálních podmínek by voda měla tvořit od 60 do 70 % celé tělesné hmotnosti. Svou roli zde samozřejmě hraje i věk a pohlaví. Důvodem, proč daný obsah klesá, je nevyváženost příjmu a výdajů vody. Ta může mít nejrůznější příčiny. Může jít třeba o nedostatečný příjem vody, která by měla potřebnou kvalitu. Nadměrný výdaj vody, která pak nebyla patřičně doplněná, může mít stejné následky. V tomto případě však nemusí být člověk za každou cenu ven. Protože vodu organismus vylučuje dejme tomu při průjmech. No, a když je průjem hodně silný, tak je naprosto jasné, že tělo ztratí také velké množství vody, že ano? Vysoký výdej vody nastává také tehdy, když se dostaví polyurie, jež je součástí nemocí ledvin nebo i cukrovky. Dehydratace znamená ohrožení pro lidský život. A právě zmíněné silné průjmy ukončí nejeden život například u lidí, které postihl tyfus nebo cholera.

A jak poznáme, že je někdo dehydrovaný? Příznaky závisí na tom, kolik litrů tekutiny tělo postrádá. Hodnoty, které v zápětí uvedu, jsou pouze orientační. Tak tedy, pokud člověk ztratí pouze půl litru nebo maximálně jeden litr, může mít mírnou žízeň, ale nemusí také cítit vůbec nic. Ztráta od jednoho do dvou litrů se projeví nejen pocitem žízně, ale i suchými slíznicemi, rty, sníženou tvorbou moči, která má navíc tmavou barvu a je koncentrovaná. Schází-li tělu dva až čtyři litry vody, dostaví se u postiženého bolest hlavy, bude trpět závratí a zrychlí se mu puls. K tomu všemu dojde, až mu klesne tlak a on rychle vstane. Puls bude zrychlený trvale, močení bude minimální a kůže bude nízce napjatá. Tak poznáte, že daná osoba potřebuje doplnit čtyři až deset litrů vody. Močení zcela přestane, když potřeba vody bude větší než deset litrů. Pak už bohužel pacient zemře.

Léčba této závažné potíže není však tak nesnadná. Obvykle stačí jen podat postiženému dostatečné množství tekutin. Pro tento účel použijte nejlépe tu, o které víte, že si na ní daný člověk pochutná. Rozhodující je v tomto případě, kolik tekutiny dehydrovaný dostane. Nestačí napít se pouze jednou, aby se příznaky vytratily. Pozor bychom si ale měli dát i na příliš velké množství tekutin. To by totiž mohlo být příčinou opětovného zvracení, což možná žaludek ustojí, zato bude pacient zase víc čůrat. Takže nedojde k celkovému zlepšení stavu. Proto je nejvhodnější pacienta pojit malými dávkami a déle. V případě těžké dehydratace je k vyléčení zapotřebí více dní. Ze začátku může být voda klidně jediným lékem. Pokud bychom chtěli podávat iontové nápoje, bylo by lepší, kdybychom je naředili vodou. Nemá-li nemocný problém přijímat potravu, nebude pro něj žádný problém doplnit minerály přirozeným způsobem. Pokud dehydrovaný trpí průjmy, či zvracením, nedávejte mu stále pít výhradně čistou vodu. Nabídněte mu třeba i bujón nebo ovocné džusy. Člověk, kterého postihla těžká dehydratace, se někdy nevyhne nitrožilnímu podávání tekutin, protože kvůli zmíněnému problému příjímá menší množství tekutin také trávicí trakt.

Je víc než jasné, že dehydratace je opravdu vážná věc a její následky mohou být doslova tragické. Proto bychom jí měli předcházet pomocí pitného režimu. Pitný režim není vlastně ničím jiným než doplňováním tekutin. Množství tekutin by mělo překrýt množství tekutin, o které tělo denně přijde i to, které ztratí během spánku. Nepochybuji o tom, že většina z vás dobře ví, kolik by měl člověk vypít denně tekutin. A tak jenom připomenu, že by to měly být přibližně dva až tři litry vody. Znovu opakuji, že množství tekutin, které tělo potřebuje, závisí na věku daného jedince a na tom, jak je vytížený. Věnuje-li se někdo náročné fyzické aktivitě, měl by si svůj pitný režim upravit tak, aby si ho dehydratace nevybrala za jednu ze svých obětí. Potřebu pít zvětšují také slané a sladké pokrmy. Po požití obilnin či luštěnin nebudete mít takovou žízeň jako například po brambůrkách, či buchtách.

Ovšem ne všechny nápoje nám nám pomáhají zahánět žízeň. Některé ji naopak ještě zvětšují. Proto bychom neměli vždycky sáhnout po první tekutině, která zrovna bude po ruce, nýbrž si pečlivě vybírat, čeho se napijeme. Ačkoliv vybíravost nepatří k vlastnostem, jež by byly lidmi nějak schvalovány. Existují však případy, ve kterých je na místě a vyplatí se. Jedním z nich je právě ten, jež právě probíráme.

Nyní je čas říct si, jaké nápoje jsou pro nás vhodné a jaké příliš ne. Chcete-li, aby voda ve vašem organismu zůstala co možná nejdéle, pak se raději vyhněte nápojům, které obsahují kofein, cukr a alkohol. Všechny zmíněné látky totiž vodu vyhánějí z těla a vy tak pocítíte žízeň o to dřív, a bude ještě větší. Vodu však nemusíme tělu dodávat výhradně pomocí nápojů. Vodu totiž obsahují i polévky nebo zelenina. Takže když bude součástí vašeho oběda zeleninový salát, zajistíte tělu dvojitou dávku vody, tu ze salátu a tu, kterou budete k jídlu pít. Navíc je to zdravé.

Podle mého názoru by alkohol vůbec neměl patřit k pitnému režimu. Po jeho požití, ať už by šlo o jakoukoliv formu, se naše potřeba tekutin ještě zvětší a nejen na jedné úrovni. Ta první nastane, sotva člověk alkohol zkonzumuje. Alkohol, který se nachází jak v pivu, tak v jiných nápojích, které pro mnohé z nás znamenají příjemné osvěžení například v horkých letních měsících, má vliv na tvorbu určitých hormonů. Kvůli tomu pak budete muset častěji na záchod. Své tělo tak připravíte o ještě větší množství tekutin a žízeň přijde záhy. Samozřejmě se najdou i lidé, kterým bude váš stav vyhovovat. Kdo jiný by to mohl být než majitelé hospod a restaurací, protože díky tomu si víc vydělají. Je nutné také zmínit, že alkohol zaneřádí organismus toxickými látkami a tělo pak potřebuje hodně vody, dokonce víc než kolik zahrnuje normální pitný režim, aby se zmíněných nezvaných a nežádoucích hostů zbavilo. Jak už bylo řečeno, žízeň zvětšuje i cukr. Ten najdeme mimo jiné v limonádách, v ovoci nebo v džusech. Součástí ovoce je však také i vláknina. Ta způsobí, že nám připadá, že jsme vypili víc. Ačkoliv vláknina působí velmi příznivě na náš organismus, způsobuje spolu se sladkou chutí rovněž berou tělu vodu. Tím nechci říct, že je nutné přestat pít ovocné šťávy nebo džusy. Na druhé straně je lepší zředit je nejdřív vodou, než si je dopřejete. Důvod, proč i káva a dokonce ani čaj nepatří mezi nejvhodnější nápoje, je úplně stejný. Ačkoliv se často setkáváme s tím, že právě čaj je doporučován. Tyto nápoje však obsahují kofein a tein, což jsou silná diuretika. Takže nám s žízní moc nepomohou, spíš naopak.

Snad ještě větší nebezpečí nám však hrozí, když najednou vypijeme moc, než když se napijeme málo. Ale o tom možná něco víc někdy jindy. V případě příjmu tekutin je zkrátka třeba být velmi opatrný a dbát na správné, optimálním množství.

Krystyna Kędziorová