Pro travnaté pláně existují ještě další místní výrazy. Na severu Jižní Ameriky protéká mohutná řeka Orinoko rozlehlými pláněmi, kterým se říká podle španělštiny Ilanos roviny. Nejrozsáhlejší nepřerušované plochy travnatých plání na světě se táhnou od Střední Evropy až po Dálný východ na Sibiři. Jsou známé pod původním ruským názvem step.

Proč žijí rackové od moře tak daleko?

Ve městě Salt Lake City v americkém státě Utah stojí socha racka. Vzdává poctu ptákům, kteří zachránili mormonské přistěhovalce tím, že zlikvidovali hejna hmyzu. Tehdy, stejně jako i dnes hnízdili rackové na ostrovech Velkého Solného jezera. Jezero je však pro ryby velmi slané a rackové se proto živí na okolních pláních kobylkami a jiným hmyzem. Potkat uprostřed bezvodých travnatých plání ptáky, vázané obvykle na vodu se může zdát neobvyklé. Nicméně na některých chladnějších a vlhčích místech jsou husy a kachny jako doma. Travnaté pláně jsou domovem stovek druhů malých i velkých ptáků.

Jak přispěli k rozšiřování prérií bizoni?

Před příchodem Evropanů do Ameriky pokrývaly pláně rozlehlé oblasti na východ od Mississippi, ačkoli pro lesy zde byly vhodné půdní a klimatické podmínky. Řada vědců je přesvědčena, že vedle pravidelných požárů přispěla k vytvoření těchto východních prérií velká stáda bizónů. Spásáním a sešlapáváním ničili bizoni mladé stromové porosty. Když staré stromy zahynuly, nebyly tu pak žádné, které by je nahradily. Na rozdíl od stromů spasená tráva opět rychle dorostla a obsadila uvolněný prostor. Něco podobného můžeme dnes pozorovat v Africe. Sloni tu ožírají větve a listí tak důkladně, že často zničí celé stromy.

Jak vznikají travnaté pláně?

Severní Sibiří se táhne široký pás jehličnatých stromů. Na jih od tmavozelených lesů tajgy se rozprostírá žlutohnědá, bezlesá step. Proč mají tyto sousedící oblasti tak odlišnou vegetaci? Stromy potřebují mnohem více vody než tráva. Tam, kde průměrný roční spád poklesne pod kritickou hladinu, stromy nepřežijí a zarostou trávou. Stromům se nedaří ani tehdy, když je v celoročním průměru vláhy dost, ale během roku přicházejí dlouhá suchá období. Druhým faktorem ovlivňujícím vzniku a trvání plání je vítr. Jestliže jsou větry silné a vytrvalé, odebírají z listí více vody, než můžou stromy svými kořeny z půdy získat. Trávy mají relativně malou listovou plochu a podobnou dehydrací netrpí. V suchých obdobích se otevřenými pláněmi často přeženou požáry hnané větrem. Ať už byl oheň způsobený bleskem nebo založen člověkem, zničí stromy navždy.

Jana Macková