Kostní dřeň je rosolovitá tekutina, která vypadá jako krev.

Odběr kostní dřeně se provádí třemi způsoby:

1. Přímo ze žilní krve pomocí speciálního přístroje.
2. Odsátím kostní dřeně z dutiny pánevní kosti. Provádí se při celkové narkóze. Po probuzení může dárce cítit mírnou bolest.
3. Odběrem pupečníkové krve po porodu.

Transplantace kostní dřeně je v současnosti standardním léčebným postupem, který pomáhá zachránit životy pacientů. K provedení transplantace je potřeba ochotných dárců. Proto v roce 1991 vznikl Český registr dárců krvetvorných buněk. Je součástí sítě 60 registrů po celém světě.

Registr eviduje a vyhledává pomocí testů vhodné dárce u nás i v zahraničí. Najít vhodného dárce pro pacienta bývá často problém. Nejlepší je transplantace u sourozenců. Tam bývá velká pravděpodobnost, že sourozenec je vhodným dárcem kostní dřeně. Ovšem při nepříbuzenské transplantaci je často složité najít vhodného dárce. Čím víc je evidovaných dárců, tím je větší šance najít toho pravého, pro konkrétní potřebu nemocného.

Podmínky evidování v registru dárců kostní dřeně:

• Ochota darovat kostní dřeň.
• Věk 18 až 35 let.
• Váha musí být větší než 50 kg.
• Dobrý zdravotní stav, bez trvalého užívání léku. To neplatí pro antikoncepci.

Věková hranice se určuje hlavně z ekonomického hlediska. Zařazení do registru je finančně náročné. Proto je horní hranice 35 let. Je totiž žádoucí, aby byl dárce registrován co nejdéle. Výjimku ovšem tvoří sourozenecká transplantace. Pokud není jiný dárce, nehledí se na věk. V tomto případě může kostní dřeň darovat i dítě.

Když se zaregistruje nový dárce:

1. Odebere se mu krev a určí se jeho genetické znaky na bílých krvinkách.
2. Výsledky se uloží v databázi.
3. Pokud se genetické znaky předběžně shodují s pacientem, dojde k dalšímu odběru a následně novému testu. Ten upřesní shodu.
4. V případě, že se potvrdí potřebný stupeň shody, následuje příprava na samostatný odběr kostní dřeně.

Jarmila Jalowiczorová