Již na první pohled poznáme, že se jedná o jiné plemeno, než jsme u nás zvyklí. Tyto prasata mají totiž dlouhou vlnitou srst, díky níž se můžou pást venku i při velkých mrazech až do -25 °C. Tato srst je v zimě hustá a dlouhá, v létě prolíná a je kratší. Mangalica je odolné plemeno proti nemocem a celoročně se živí venku. Vyhrabává po sklizni kořínky obilí a kukuřice. Sbírá kaštany, žaludy, bukvice, ovoce, zeleninu a spásá trávu. Ke svému životu potřebuje pohyb, bahnění a možnost rýt. Pobyt venku má pak pozitivní účinek na množství a kvalitu sádla. Mangalica je nejmastnější plemeno prasete. Sádlo tvoří až 70 % jeho hmotnosti. Obsahuje však hodně „dobrého cholesterolu“. Maso je chutné, šťavnaté, a proto oblíbené u labužníka a příznivců zdravé výživy. Maso z mangalice většinou stojí jednou tolik, než klasické vepřové maso.

Začátkem 90. let minulého století byl v Maďarsku zákonem zakázaný export živé chovné mangalice. Po tomto plemeni byl totiž velký zájem i v jiných státech, a tak docházelo velice často ke křížení mangalice s jiným plemenem. Tento zákon vznikl proto, aby byla zachována genetická čistokrevnost mangalice. Byla zavedena plemenná kniha a plemenný standard. Maďarsko proto vyváží do zahraničí živé plemenné mangalice jen výjimečně. V dnešní době Maďarsko vyprodukuje ročně 60 000 kusů mangalice.

Mangalica mívá 5–8 selat v jednom vrhu. Dorůstá přibližně do váhy 300 kg. Někdy však až do 500 kg.

Výhody chovu plemene mangalica

1. Malé nároky na krmení, hlavně tráva a seno. Přesto dorůstají až do 300 kg.
2. Můžeme je celoročně chovat venku.
3. Dobré a zdravé maso.
4. Selata jsou většinou zdravá a odolná.
5. Prasnice se vzorně o ně starají.
6. Mangalica je plemeno odolné proti nemocem.
7. Není příliš agresivní.

Dokázat rozpoznat, jestli se jedná opravdu o čistokrevné plemeno mangalica, nebo jen o křížence je docela složité.

Jarmila Jalowiczorová