Lokální kryoterapie se dělí na léčebně-rehabilitační směr a na chirurgický směr.

• Léčebně-rehabilitační směr, ten se aplikuje na určitou část těla pomocí spreje, gelu, nebo prouděním chladného vzduchu, vířivé koupele a chůzí v ledové vodě. Nejčastěji se používá proudění chladného vzduchu o teplotě -30 °C. Tato terapie trvá několik vteřin až minut a používá se hlavně u revmatických a degenerativních změn, dále u zánětu pohybového ústrojí, po operacích a proti bolesti a otokům. Výhodou této metody je, že chlazení lze přesně dávkovat na určité místo.
• Kryochirurgie se využívá hlavně při kožních problémech, estetice a onkologii. Tady se pracuje s teplotou -89 °C. Provede se rychlé a hluboké zmražení tkáně, která pak při rozmrazování odumře. Takto se odstraňují bradavice, kožní nádory, fibromy, papilomy, solární keratomy, jaterní skvrny a hemangiomy.

Celková kryoterapie se provádí v kryokomoře, kde je teplota -110 °C. Před zahájením kryoterapie je nutné lekařské vyšetření. Terapie se provádí většinou skupinově po 2 nebo 3 pacientech. Před vstupem do kryokomory je nutné minimalizovat pohyb a pocení. Pot je totiž nežádoucí. Nezbytné jsou rovněž plavky, uzavřené boty, rouška přes ústa, čelenka a rukavice.

Pacienti na začátku vstoupí do 1. a 2. předkomory na několik málo sekund a pak přejdou na 2–3 min. do terapeutické komory. Zde je velmi suchý vzduch a díky tomu je nízká teplota pro člověka přijatelná. Je vhodné provádět mělký nádech a prudký výdech. Doporučuje se pomalý pohyb, hlavně rukou, protože jinak hrozí omrzliny. Během terapie jsou pacienti v kontaktu s terapeutem. Po pobytu v kryokomoře je nezbytné kineziologické cvičení, které trvá asi 30 minut.

Po vystoupení z kryokomory dojde většinou k zčervenání kůže, to by mělo za chvíli přestat. Vzácně se objeví na kůži puchýřky nebo jiné poranění kůže. Zde je vhodné se o dalším průběhu léčby v kryokomoře poradit s lékařem.

V případě, že se pacient po návratu z kryokomory nemůže zahřát, i když je vhodně oblečen, je lépe se poradit s lékařem a zkrátit pobyt v kryokomoře. Není však nutné terapii úplně ukončit.

Kryoterapie se doporučuje při revmatických a regeneračních procesech, zánětlivých onemocněních pohybového aparátu, při zánětech kloubu, dně, onemocnění páteře, záněty svalů, šlach a kloubů, osteoporózy, dále k léčbě po úrazu a po operaci. Dále je vhodná k léčbě lupénky, ekzému, úzkostných stavů a migréně.

Kryosaunu navštěvuji i vrcholoví sportovci.

Nejlepších výsledků v kryokomoře se dosáhne při dvou sezeních denně s tříhodinovým odstupem. Těchto sezení by mělo být 12 až 20 v jedné sérií. Ročně se doporučuje absolvovat jedno až dvě sezení.

Jarmila Jalowiczorová