Chudokrevnost
J
iž ve středověku se pouštělo žilou a to z důvodu vytvoření nové krve. Chudokrevnost známe pod pojmem anémie či blednička. Buď má postižený málo červených krvinek v krvi, anebo červené krvinky obsahují minimální množství hemoglobinu – to je červené barvivo, které má na starost přenos kyslíku.
Příčiny chudokrevnosti mohou být rozličné, kvůli nemocem může být zkrácená životnost červených krvinek nebo na vině mohou být dlouhodobé nemoci, u kterých dochází k pozvolným ztrátám krve.
Většinou chudokrevnost je zapříčiněná absencí železa. Železo potřebujeme na tvorbu hemoglobinu v krvi, jenž váže kyslík. Ženy trpící silnou menstruací jsou ohrožené velkým úbytkem nejenom železa, ale i kyseliny listové.
Charakteristickým znakem chudokrevnosti je bledá kůže. Lidé strádající chudokrevností jsou zasažení vyčerpaností a opakovanou únavou. Spousta z nich má nepříjemné brnění v nohách, tvoří se jim často bolavá místa v ústech a trápí je silné krevní podlitiny a někteří si stěžují navíc i na hluchotu.
Proto se lidem trpícím chudokrevností radí konzumovat jídla bohatá na železo. Lidské tělo umí lépe vstřebat železo obsažené v živočišné stravě než železo z rostlinné stravy. Využitelnost rostlinného železa se děje za pomoci kyselin a vitamínu C, který je obsažený v rostlinné stravě. Mělo by se také přihlížet, aby strava byla obohacena o vitamín B12, jenž má zásluhu na zásobování těla železem.
V takovém případě bylo kdysi doporučováno lidem, aby jedli karotku, červenou řepu, jablka a pili červené víno, podle dnešních znalostí tyto potraviny nemají nijak zvlášť vysoký obsah železa a ani kyseliny listové a tak se zjistilo, že při léčbě chudokrevnosti nejsou moc efektivní.
Kyselina listová se nachází ve veškeré tmavě zelené listové zelenině a salátech a to třeba ve špenátu, mangoldu, v petrželi, v brokolici, v kadeřávku, v luštěninách, v pivovarských kvasnicích, v pšeničných klíčcích, v celozrnných obilovinách, v ořechách, v játrech. Tento vitamín je rozpustný ve vodě, je ovšem velmi citlivý na světlo a teplo. Ničí se dlouhým vařením, kde dochází až k 90 % ztrát. Z tohoto důvodu se používá i voda z vaření do jídla a vařit by se mělo vše krátce.
Bezprostředně před jídlem je vhodné připravovat pokrmy ze syrových salátů a zeleniny a uchovávat v ledničce a také co nejdříve spotřebovat.
Čočka je výborná na červené krvinky a tím i na anémii. Maliny a ostružiny se mohou pochlubit vysokým obsahem železa, hořčíku a draslíku, ty snižují krevní tlak a podporují regulaci srdečního rytmu. Železo najdeme v datlích, v rozinkách, ve fících. V živočišných produktech je železo ve svalovině, vejcích, v rybách a korýších. Vitamín B12 je obsažen v živočišných produktech mnohem více než v rostlinných. Nesmí se tento vitamín zahřát nad 200°C, proto přípravu masa zkraťte, třeba při dušení. Kyseliny, například ocet ničí vitamín B12.
Zařazujte do jídelníčku i brukvovitou zeleninu, je naprosto ideální pro naše zdraví a to především kapusta, kedlubna, brokolice atd. Tato zelenina obsahuje kromě železa, vitaminu B skupiny a vitaminu C i hořčík, zinek, měď, jód a fluor.
Nezapomínejte na celozrnné obiloviny například pšenice a žito, ve svém složení mají železo, vitamíny B skupiny, draslík, hořčík, mangan, zinek.
Některé druhy anémie jsou dědičné, ale například rizikovou skupinou jsou i vegetariáni. Při závažné chudokrevnosti je na místě nechat si provést vyšetření krve a na základě výsledků lékař stanoví diagnózu. Léčbu může lékař doplnit i o ultrazvukové vyšetření břicha. Ve vzácných případech se doporučuje punkce a vyšetření kostní dřeně, ta se odebírá z lopaty kyčelní nebo z hrudní kosti.
Hlídejte si správné složení jídelníčku, abyste tak předcházeli vzniku chudokrevnosti. Konzumaci masa můžete nahradit ve stravě vajíčky, ale pozor, máte-li vyšší hladinu cholesterolu v krvi.
Některé druhy anémií bývají spojené s nedostatečnou tvorbou krvinek a je docela možné, že je to dáno geneticky.
Karin Šimovcová