Něco o tucích
T
uky, neboli lipidy jsou jednou ze základních živin, které náš organismus potřebuje ke správnému fungování. Nelze popřít, že jsou to látky, které se do těla dostávají snad nejsnadněji. Stává se totiž, že tuky jíme a ani o tom nevíme. Mám teď namysli tzv. skryté tuky, které se nacházejí například v omáčkách. Možná právě pro to, že je tak jednoduché k nim přijít, ale zbavit se jich vyžaduje vytrvalost, disciplínu atd., jsou pro lidi takovým postrachem. Ne všechny tuky však jsou špatné a vyloučit je z jídelníčku, by rozhodně nebylo moudré rozhodnutí.
Všechno záleží na tom, kolik a čeho sníme. Chci tím říct, že pokud si budeme mezi tuky vybírat jen ty správné druhy a konzumovat takové množství, jaké potřebují životní funkce, pak nám tyto látky neublíží, naopak prospějí našemu zdraví. Jinými slovy, v tomto případě je vybíravost nutná a doporučená.
Abychom si toto nesnadné rozhodování alespoň trochu ulehčili, podíváme se teď, jak se vlastně tuky dělí. Nejdříve se zaměříme na triglyceridy. Ty se mezi tuky pyšní hned dvěma nej. Je jich totiž nejvíc jak v lidském těle, tak v přijímané potravě. O mastných kyselinách, které jsou dalším druhem tuků, toho víme o trochu víc. Například to, že existují nasycené i nenasycené mastné kyseliny. Ty nenasycené lze dále ještě rozdělit na dva, řekněme, poddruhy, konkrétně mononenasycené a polynenasycené. Ale o těch až později.
Nejdřív Vás raději upozorním na to, že nasycené mastné kyseliny, představují největší nebezpečí. To nebezpečí spočívá ve faktu, že zvyšují špatný cholesterol, a tak stoupá i riziko kardiovaskulárních onemocnění. Bez jistého množství se však stejně neobjedeme a to z důvodu tvorby testosteronu a správného využití vitamínů rozpustných v tucích. Najdeme je v kokosovém i palmovém oleji, máslu, masu. Mononenasycené mastné kyseliny jsou již zdravým tukem. Jejich zdroji jsou například olivový nebo řepkový olej a arašídy. Mononenasycené mastné kyseliny spolu s polynenasycenými pomáhají regulovat špatný cholesterol. Právě k těmto tukům patří také známé esenciální mastné kyseliny, ze kterých si naše tělo může vytvořit omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny. Pokud ale přijímáme omega-3 a omega-6 mastné kyseliny rovnou prostřednictvím potravy, pak je jejich účinnost vyšší. Dodají Vám je mimo jiné ryby, ořechy, lněný olej a semínka. Tyto tuky mají sice jenom jedno nej, ale zato to nejdůležitější. Jsou totiž ze všech lipidů nejhodnotnější. Je však potřeba věnovat zvýšenou pozornost jejich skladování, aby nezežlukly a také tepelné úpravě, aby se nepřepálily. Tehdy by totiž došlo ke vzniku velmi škodlivých látek. Používejte tedy potraviny jen z ověřených zdrojů, pečlivě je skladujte a upravujte.
Fosfolipidy, které jsou dalším druhem tuků, jsou součástí membrán buněk. Jedním z nejznámějších z nich je lecitin. Tyto tuky jsou jakýmsi pomocným transportérem tuků a cholesterolu. Velmi škodlivými tuky jsou pro změnu trans kyseliny. K jejich vzniku je zapotřebí ztužených olejů. Hovoříme zde například o některých margarínech. Trans kyseliny se následně proměňují právě v nasycené mastné kyseliny. Setkáte se s nimi v průmyslově zpracovaných potravinách. Proto je velmi důležité číst etikety na potravinách a jejich výskyt sledovat a nepodceňovat. Odborníci tvrdí, že jsou ještě nebezpečnější než nasycené mastné kyseliny. Ačkoliv nejsem jedním z nich, myslím, že by tyto tuky klidně mohly být uznány za nejškodlivější.
Významů, chcete-li výhod, které nám tuky přinášejí je hned několik. Zaprvé jsou to právě ony, kdo nás zásobuje energií. Vitamíny A, D, E by se bez nich nerozpustily. Ani tvorba buněčných membrán se bez jejich spolupráce neobejde. Vyžaduje si je i vznik důležitých látek, třeba testosteronu nebo prostaglandiny. Jsou navíc ochranou vnitřních orgánů a mohou být i izolací těla a chránit jej před nadměrným chladem. Dalo by se také říct, že tuky dovedou být samy proti sobě. Mám na mysli fakt, že některé tuky, zvláště pak ty zdravé, se mohou stát dobrým pomocníkem při odbourávání tuků. Kromě omega-3 nenasycených mastných kyselin by to mohla být ještě konjugovaná kyselina linolová, neboli CLA.
Jednotlivé tuky, lépe řečeno jejich účinky, jsou v současné době předmětem intenzivního zkoumání vědců. Víme již, že zdravé tuky pomáhají snížit špatný cholesterol. Taktéž se díky nim snižuje výskyt kardiovaskulárních chorob. Omega-3 mastné kyseliny působí nejen proti zánětům, ale v případě, že nás energetický výdej je větší než příjem, dokáže také přispět k redukci podkožního tuku. Zdravé tuky navíc pozitivně ovlivňují vlasy, nehty, zlepšují regeneraci a chrání klouby před poškozením.
Nejlepším zdrojem zdravých tuků jsou obecně čerstvé potraviny, u kterých známe původ. Je důležité pamatovat a dohlížet na to, aby příjem tuků byl vyvážený. Velké množství tuků nám totiž nemusí za každou cenu dodat potřebné živiny. Zdravé tuky najdete v mořských rybách, ořeších, semenech a pokud jde o oleje, tak vhodný je olej olivový, lněný, brutnákový a pupálkový.
Tuky mohou zlepšit, ale stejně tak i zhoršit zdravotní stav. Záleží na tom, jaký typ lipidů přijímáme. Tuky by měly tvořit pouze 30 % našeho celkového energetického příjmu. Ti, kteří se snaží snížit svou váhu, by jich měli konzumovat ještě o trochu méně. Počet tukových buněk stoupá jenom v období dospívání. V dospělosti už je redukována pouze jejich velikost. Také proto je nutné zajímat se o to, co děti a dospívající mládež jí a udělat všechno proto, aby nepřijímali zbytečně moc tuků. I to je jeden ze způsobů, jakým lze chránit dítě od útleho věku před pozdější možnou obezitou.
Na závěr článku si dovolím trochu Vás postrašit. Řekneme si, jak nám může nepřiměřený příjem špatných tuků škodit. Lidé, kteří jsou trochu víc při těle, nejsou kvůli množství podkožního tuku příliš přitažliví, potkávají se s pohrdáním a výsměchem ostatních a to pochopitelně velmi negativně ovlivňuje jejich psychiku i následné chování. To však není zdaleka jediný problém, který tyto osoby trápí. Pro jejich tělo je těžší se pohybovat. Klouby a nosné struktury těla dostávají zabrat, a tak není divu, že se rychleji opotřebovávají. Navíc jsou takoví lidé náchylnější na civilizační nemoci, především oběhové, třeba na cukrovku dokonce i rakovinu. Jejich nemilými společníky bývají rovněž vysoký špatný cholesterol a vysoký tlak, takže jim hrozí i infarkt a to především v případě, že tuky mají místo v okolí břicha.
Ale nevěšte hlavu, není tak zlé. Od přebytečných škodlivých tuků Vám alespoň částečně pomůže pravidelný sport. Tak tedy sportujte a snažte se kontrolovat množství tuků, které konzumujete. Při dodržování těchto pravidel Vám budou tuky skutečně jen prospívat.
Krystyna Kędziorová