Tak například je místem, kde dochází k syntéze protilátek. Čistí (filtruje) krev. Obsahuje mnoho makrofágů. Ty pohlcují nebo destruují erytrocyty, baktérie, leukocyty a jiný materiál, který je poškozený nebo zaniká. Má svůj podíl také na recyklaci železa. Lze ji považovat za jakýsi rezervátor krve. V tzv. fetálním období totiž ve slezině probíhá krvetvorba. Během zmíněné doby se vytvoří funkční kostní dřeň. Pak se krvetvorné elementy ve slezině přestanou tvořit a jejich tvorba se obnoví teprve tehdy, pokud je v organismu krvetvorných elementů málo.

Z úvodního odstavce, podle mého názoru, doslova vyplývá, jak je slezina zaneprázdněná. Řekla bych, že pro každý orgán i každou část těla platí totéž. A sice, že pokud je daná část těla zdravá, je všechno jak má být a své funkce si plní, jak nejlíp umí, zrovna tak jako člověk. Jenže co když se stane něco, kvůli čemu dotyčný orgán není schopen vykonávat svoji práci? V tom případě je třeba lékařské pomoci. V případě sleziny hrozí například její prasknutí nebo poranění. Proč k tomu může dojít, jak se nemoc projevuje a jak se léčí? Právě těmito problémy se budeme zabývat v následujících odstavcích článku.

Poranění sleziny je poměrně dost zákeřným úrazem. Tento úraz působí sice zdánlivě nenápadně, přesto však může být velmi nebezpečný pro život pacienta. Slezina je relativně křehkým a zároveň bohatě prokrveným vnitřním orgánem. Nachází se ve vazovitém pouzdře dutiny břišní v pravém mezižebří. Slezinu tedy proti zevním silám hrání nejen již zmíněné vazovité pouzdro, ale z části také bránice a kosti hrudního koše, z těch především žebra.

K poranění sleziny nejčastěji dochází v důsledku rozsáhlejších poranění dutiny břišní. Jednou ze situací, při kterých je poranění tohoto orgánu „docela běžné“, jsou autonehody. Většinou jsou pak na vině žebra. Ty sice za normálních okolností slezinu chrání, jak již bylo řečeno, ale pokud dojde k jejich zlomení, mohou ji i poškodit.

V případě sleziny se mohou vyskytnout poranění buďto tupá, nebo tzv. penetrující. Ve druhém případě se jedná o roztržení tkáně sleziny. Roztrhne-li se celá tkáň i se svým pouzdrem, začne pacient krvácet do dutiny břišní a to u něj vyvolá šokový stav. Častěji se ale stává, že natržený je samotný orgán a krvácení do pouzdra je téměř nenápadné. Pouzdro není roztržené. Hematom se však začne zvětšovat a napínat pouzdro. Než budeme pokračovat, zdá se mi vhodné vysvětlit, co to vlastně zmíněný hematom je. Jedná se o ohraničené ložisko krve, které vyteklo z cévního systému. Může se nacházet v hloubí v lidském těle. Myslím, že jedním z hlavních nebezpečí, které při tomto úrazu hrozí člověku hned od začátku je fakt, že se nemoc projevuje velmi neurčitě. Dokonce nemusí nemocný zaznamenat žádné příznaky. Takovým málo specifickým projevem, který může daný člověk pocítit, je bolest břicha v levém podžebří. Může se stát, že za několik dní nebo týdnů praskne pouzdro a následky takového prasknutí už byly výše popsány. Nejhorší na tom je, že toto opožděné krvácení může snadno skončit smrtí nemocného, jelikož v té době už obvykle není v nemocnici nebo nějakém zdravotním středisku, kde by mu byla včas poskytnutá potřebná odborná pomoc a péče. Šokový stav se projevuje rychlým bušením srdce, pacientovi klesne tlak, je bledý, je mu zima od rukou a od nohou. Po té zkolabuje, utrpí poruchu vědomí a v konečném důsledku zemře.

Při diagnostikování poranění nelze opomenout anamnézu nedávného úrazu. Náběry krve mohou někdy odhalit chudokrevnost, což znamená, že krev se krvácením ztrácí pod pouzdro sleziny. Provádí se vyšetření břicha ultrazvukem, které pomáhá zjistit, kde se nachází hematom sleziny. Pokud došlo ke krvácení, objeví se na ultrazvuku i tekutina, která je v dutině břišní. Ještě přesnější představu a informace o rozsahu poranění však poskytne CT břicha. Zřejmě proto se v případě rozsáhlých poraněních břišní dutiny nejčastěji používá.

Ne vždycky je v případě poranění sleziny nutná operace. Závisí to především na rozsahu zranění. Pokud nalezený hematom není velký a nedošlo k poškození pouzdra sleziny, zvolí se konzervativní léčba. Pacient je hospitalizován, musí ležet, je sledován a jsou u něj prováděny pravidelné kontroly ultrazvukem. Až se hematom zmenší a vstřebá se, je nemocný propuštěn z nemocnice. K primárně chirurgické léčbě se přistupuje, je-li natržení rozsáhlejšího charakteru nebo je slezina roztržená. Během klasické operace břicha je trhlina buď zacelená speciálním tkáňovým lepidlem, nebo je orgán částečně, či úplně odstraněn.

Ačkoliv je slezina velice potřebným orgánem, není životně důležitá. Většina pacientů s prasklou slezinou se tedy nemusí obávat tragických následků na zdraví. Doufám, že žebra budou i nadále naše sleziny jenom chránit a nijak je neohrozí. Ale přece jenom je třeba dávat pozor při řízení auta. Protože jak je známo, opatrnosti nikdy nezbývá.

Krystyna Kędziorová