Geometrický svět Nového roku (Dobromysl.cz)

N arodila jsem se 26. 2. 1970, bydlím v Brně. Pracuji jako učitelka na základní škole. Mezi mé koníčky patří četba prózy i poezie, filmový klub, práce s dětmi,“ uvádí ve svém medailonku k soutěži Klid dobré mysli básnířka Renata Přikrylová. V soutěži zvítězila v kategorii Poezie a její verše budete mít možnost slyšet v podání Divadla Tichá pošta i autorky na konci divadelní sezóny v Divadle Na Prádle, dáme včas vědět.

Nechte se provést posledním dnem roku a začátkem toho nového poetikou Renaty Přikrylové, jejím geometrickým světem, odvrácenou stranou měsíce i mléčnou dráhou osudu…

Geometrický svět

Jak vyjádřit bezhraničnost:
Jako koule na jehlanu.
egoismus – altruismus
altruismus – egoismus
Jak vyjádřit nepatřičnost:
Koule v krychli.
Had se plazí po břiše.
Geometrický svět = disharmonie.
Země je koule.
Pane, odpusť mi mé hříchy.
Země se rozmnožila.
Pane, odpusť mi můj strach.
Jsem člověk na jehlanu.

Na odvrácené straně Měsíce

Dvakrát políbena vlkodavem
rozechvěna jeho touhou
vychýlena ze své osy
na odvrácené straně Měsíce
stojím   sama – náměsíčná.
Zrozena z matčiny písně
uloupena černé noci
polapena něžným květem
jsem omámena silou světla
a unuděna k uzoufání.
Až mě jednou budeš hledat
převtělím se do obrazu
poraněna hrotem slzy
zahalím se do mlčení.
Ráno z mojí podobizny
najdeš jenom prázdný rám.

Krofky

Brouk stáhl krofky.
Muž sňal cylindr.
Všechno bylo černé.
Jen žena měla mateřská znaménka
na bílé kůži.
Svítila do tmy jako posvátná modla pohanů.
Jak Venuše vytesaná prsty pravěkého lovce
ohmataná – odložená – prázdná – chladná – frigidní.
Žena měla černý klín.
V černé váze byly černé tulipány
a dotýkaly se ženina prsu
svým dechem
černým dechem.
Muž sňal klobouk
a vztáhl ruku k ženě
a počal se k ní přibližovat
a počal se k ní modlit.
Žena pak počala Stín.

Vrápenec

Správně se ptáš, komu sloužím.
„Protivenství.“
Na zamřížovaném dně je pavučina.
Jsem vrápenec a netopýr.
Ultrazvukovými signály ohmatávám tvoje oči.
Na rozmezí zapomnění
jsme zabydleni hlavou dolů.

Mléčná dráha

Hledám návod na přežití
dlouhých všedních dnů.
Smyslem mého počínání
nebývalo pochopit tě
nýbrž zcela zmást.
Když tě vítr líbal na rty
chvěly se ti touhou víčka.
Mluvils přitom pošetile
o krutosti modrých ptáků
i o něze mladých vlčic
které temným kouzlem zaklel
z jízlivosti starý mág.
Sčítals hvězdy na obloze
a odečítal od nich měsíc.
Uvěřila jsem tvým počtům
obnažila svoje líce
hledala tvou bledou tvář.
Ta se náhle proměnila
rozplynula v Mléčné dráze.
Unavena z gravitace
zůstala jsem napospas.

Zdroj: Dobromysl.cz, Klid dobré mysli


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.